Měsíc červenec, zejména jeho první polovina, je charakterizovaný dlouhými dny, vysokou deklinací Slunce a velmi krátkými nocemi. Na 50° severní šířky nebude až do 10. července vůbec žádná astronomická noc — Slunce klesne pod obzor na méně než 18°. Nicméně už na zeměpisné šířce 49,5° klesá Slunce v nejkratší noci na 18°, takže jižně od této zeměpisné šířky nějaká astronomická noc nastává vždy.
Letošní léto je opravdu horké,…alespoň co se novinek ze světa exoplanet týče. Astronomům se podařilo prokázat existenci exoplanety 1RXS1609 b, která byla objevena přímým zobrazením v dubnu 2008. Vzdálený svět o hmotnosti 8 Jupiterů obíhá okolo hvězdy typu Slunce, hlásají do světa tiskové zprávy. Je tomu skutečně tak?
Tak blízcí a přitom tak vzdálení. Řeč je o exoplanetách a hnědých trpaslících. Obě kategorie vesmírných těles si jsou hmotnostně velmi blízko. Objevy prvních zástupců obou kategorií byly oznámeny téměř ve stejnou hodinu. Zatímco exoplanety jsou současným mediálním tahounem astronomie, o hnědých trpaslících se dočtete už podstatně méně. Paradoxem je fakt, že výzkum těchto zvláštních těles může hravě vyvolat ono tajemné mrazení v zádech, na které jsme zvyklí při povídání o vzdálených planetárních světech.
Podle dosavadních výsledků astronomického bádání to vypadá, že Země je jediným místem ve Sluneční soustavě, kterému se dostalo cti být oázou života. Astrobiologové sice mají indicie o možnostech života na některých měsících obřích planet, ale důkaz zatím chybí. Z planet se do role favorita už před hodně dlouhým časem pasoval Mars. Do popředí zájmu se však v poslední době dere sestra naší rodné hroudy, krásna večernice, půvabná jitřenka – Venuše.
Hned dva milníky pokořil americko-nizozemský tým astronomů. Pomoci dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile se podařilo poprvé v historii změřit rychlost super-rychlého proudění větru v atmosféře exoplanety a její orbitální rychlost.
Astronomům se podařilo objevit čtvrtou exoplanetu u červeného trpaslíka Gliese 876. Podle odhadů má nový úlovek hmotnost téměř na chlup přesnou jakou náš Uran. Okolo červeného trpaslíka obíhá exoplaneta s periodou 124 dní a je v orbitální rezonanci se dvěma dalšími kolegyněmi.
Jednou z relativně moderních odnoží astronomie je vědní disciplína, která se nazývá astrochemie. V posledních letech se astrochemie stala významnou berličkou astrobiologie a přináší cenné informace z nejranější fáze vzniku života.
Zajímavý úhel pohledu na nově zveřejněné výsledky z kosmického dalekohledu Kepler se objevil na internetu. Na našem webu neustále omíláme známou poučku o tranzitní fotometrii, kterou Kepler k hledání planet u cizích hvězd využívá. K tomu, aby kosmický dalekohled exoplanetu ulovil, potřebuje nutnou dávku štěstí.
Pavel Gabzdyl nazval stránku na Facebooku o našem kosmickém sousedovi: „Měsíc – dobrý známy nás všech“. Aby také ne, vždyť Měsíc nás provází na pouti vesmírem jako věrný panoš od útlého věku Země. Na obloze ho nepřehlédnete, svým mnohdy až vlezlým světlem nás budí ze spaní, hraje významnou roli při divadle jménem zatmění Slunce. Před 40. lety poskakovali po jeho povrchu astronauti z programu Apollo. Na první pohled se může zdát, že nás už snad ani nemá čím překvapit, opak je však pravdou.
Snad každý z nás někdy viděl nějakou dřevěnou hračku nebo i větší sochu. Umělec Peter Hennessey má netradiční repertoár. Vyrábí modely slavných kosmických sond a družic. To vše v původním měřítku a do nejmenších detailů. Jeho pozornosti neušel ani Hubblův kosmický dalekohled.
Všichni zapálení „Marťané“ jistě zpozorní, když zaslechnou jméno Oceanus Borealis. Toto jméno označuje hypotetický, vlastně snad až legendární „severní oceán“ na planetě Mars, který podle některých vědců pokrýval oblast severních nížin (i když není zcela jisté, že se Mars od té doby neotočil – v tom případě mohl řečený oceán ležet ve své době přímo na rovníku).
Text tiskové zprávy je volně šiřitelný bez jakýchkoliv omezení!
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v úterý 15. června zprávu, podle které odhalil kosmický dalekohled Kepler za první měsíc vědecké části mise více než 700 potenciálních planet u cizích hvězd (tzv. exoplanet).
Přesně rok po zahájení ostrého vědeckého pozorování kosmického dalekohledu Kepler zveřejnila NASA studii, podle které lovec cizích světů během prvních 33 dní objevil na 700 exoplanetárních kandidátů. Informace o 300 z nich byly rovněž zveřejněny. Mezi kandidáty je velké množství ledových obrů typu Neptunu ale také desítky super-Zemí s kamenným povrchem.
NASA dnes uveřejňuje první velký balík dat z kosmického dalekohledu Kepler. Ten za první přibližně měsíc pozorování (květen – červen 2009) objevil až 700 kandidátů na exoplanety. Mezi těmito kandidáty je nepochybně velké množství falešných poplachů, které by měla pomoci vědecká obec odhalit. I přesto však k dosud známým 460 exoplanetám přibudou postupně stovky nových světů. Ze 700 kandidátů na exoplanety obsahuje první várka dat informace o 300 z nich. Zbytek bude zveřejněn v únoru 2011.
Pokud se vás někdo někdy zeptá, v jakém historickém období byste opravdu, ale opravdu nechtěli žít, máme docela dobrý tip: konec druhohor, před 65,5 milióny lety. Je zcela nepochybné, že šlo o dobu globálních katastrof, jíž prošli jen ti nejodolnější, nebo prostě ti, kteří měli mimořádné štěstí. Dinosauři (až na pár drobných výjimek), mořští plazi i řada bezobratlých to štěstí prostě neměla. Jaká byla hlavní příčina apokalypsy dosud není jisté.
Smrtonosné palbě z nebes, která zanechala hluboká stigmata astroblémů rozesetá po celém světě, zdatně sekundovaly vulkány, jejichž láva zaplavila podstatnou část dnešní Indie. I 65 miliónů let po katastrofě však zůstávají mnohé otazníky. Měli dinosauři prostě jen tu neskutečnou smůlu, že se připletli do cesty náhodnému souznění impaktů a vulkanismu, nebo mezi oběma ranami osudu existovala kauzální spojitost?
Jen několik hodin nás pravděpodobně dělí od okamžiku, kdy NASA uvolní velký balík dat z kosmického dalekohledu Kepler. Ten by měl obsahovat data z prvních 43 dní vědecké části mise, která započala v květnu 2009. Data budou plně přístupná odborné i laické veřejnosti. Kromě toho se připravuje vydání 4 vědeckých článků.
Tým okolo evropského kosmického dalekohledu CoRoT zveřejnil objev šesti nových exoplanet a jednoho hnědého trpaslíka. Každý z nových přírůstků je svým způsobem unikátní, za pozornost stojí zejména mateřská hvězda exoplanety CoRoT-11 b a masivní horký Jupiter CoRoT-14 b.
Pozornosti astronomů amatérů se v těchto dnech těší kometa C/2009 R1 (McNaught), která je za ideálních podmínek na hranici viditelnosti pouhým okem. Podle nejnovější simulace nemusí mít nová vlasatice, ani její slavnější kolegyně z minulosti, v rodném listě v kolonce „matka“ uvedeno jméno našeho Slunce.