Projekt SuperWASP si na své konto připsal další objev a zcela nepochybně aspiruje na nejpilnějšího lovce exoplanet letošního roku, tedy minimálně v oblasti tranzitní fotometrie. Nezaháleli však ani kolegové z projektu HATNet. Rozličné podzimní dny jsou ve znamení dvou nových exoplanet.
WASP-38 b
Exoplaneta WASP-38 b je typickým představitelem úlovků z posledních let. Planeta o hmotnosti 2,7 Jupiteru a velikosti nepatrně větší ve srovnání s obrem naší Sluneční soustavy obíhá okolo své mateřské hvězdy s periodou 6,87 dní. Tranzit exoplanety před hvězdou trvá 4,6 hodiny.
WASP-38 b obíhá okolo hvězdy spektrální třídy F8, která je asi o třetinu hmotnější a větší než Slunce. O objev exoplanety se postaraly zvídavé kamery projektu SuperWASP. Jak už to v případě tranzitujících exoplanet bývá, po objevu a potvrzení tranzitů putovala mateřská hvězdy na některý z velkých světových dalekohledů. Astronomové ze spektra hvězdy vyčetli hmotnost exoplanety a potvrdili její existenci. Na starost si to vzal starý známý spektrograf SOPHIE, instalovaný na legendárním 1,93 m dalekohledu francouzské observatoře Haute Provence. Stejný dalekohled má na svědomí objev první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti v roce 1995. Asistenci mu tentokrát dělal spektrograf CORALIE, který najdeme na 1,2 m švýcarském dalekohledu Leonharda Eulera na observatoři La Silla v Chile.
HAT-P-26 b
Exoplaneta HAT-P-26 b je co do hmotnosti podobná Neptunu, ale je asi o 60% větší. Abychom byli exaktnější: hmotnost nově objeveného světa je 18,8 Zemí a poloměr asi šestkrát větší než naše rodná hrouda. Kromě trochu nafouknutějšího vzhledu se od Neptunu HAT-P-26 b liší v oběžné dráze. Okolo hvězdy spektrální třídy K1 s hmotnosti a velikosti asi 80% Slunce oběhne HAT-P-26 b jednou za 4,3 dny, což je samozřejmě výrazně méně než obíhá okolo Slunce Merkur (88 dní).
Zdroje: