Kometa 103P/Hartley 2, Credit: Michael Jager
Kometa 103P/Hartley 2, Credit: Michael Jager

Po delší odmlce budeme mít v podzimních dnech letošního roku na talíři kometu, která by za ideálních podmínek mohla být viditelná pouhým okem. Pozorování vlasatice 103P/Hartley 2 bude okořeněno faktem, že kometu v listopadu navštíví legendární kosmická sonda NASA! Nejblíže k Zemi se kometa přiblíží 20. října na vzdálenost jen 0,12 AU, tedy asi 18 milionů kilometrů.

 


Objevení komety 103P/Hartley 2

 

UK Schmidt Telescope (UKST), Credit: AAO
UK Schmidt Telescope (UKST), Credit: AAO

Náš příběh se začal psát 15. března 1986, kdy britský astronom Malcolm Hartley objevil na australském nebi novou kometu. Úlovek se podařil pomoci 1,2 m dalekohledu UK Schmidt Telescope (UKST), který je od roku 1974 v provozu na observatoři Siding Spring v australském Novém Jižním Walesu. Do roku 1988 pracoval dalekohled pod patronací Royal Observatory, nyní je jeho majitelem Australská astronomická observatoř (AAO), která ho využívá zejména k přesnému měření radiálních rychlostí hvězd. Od roku 2003 na něm běží ambiciozní program RAVE (RAdial Velocity Experiment), který by měl zmapovat na milion hvězd v naší Galaxii.

 

Malcolm Hartley je objevitelem nebo spoluobjevitelem 13 komet:

 

Krátkoperiodické (s oběžnou dobou menší než 200 let):

  • 79P/du Toit-Hartley
  • 80P/Peters-Hartley
  • 100P/Hartley 1
  • 103P/Hartley 2
  • 110P/Hartley 3
  • 119P/Parker-Hartley
  • 123P/West-Hartley
  • 161P/Hartley-IRAS
  • P/1994 N2 (McNaught-Hartley)

Dlouhoperiodické (s oběžnou dobou delší než 200 let):

  • C/1984 W2 (Hartley)
  • C/1985 R1 (Hartley-Good)
  • C/1995 Q2 (Hartley-Drinkwater)
  • C/1999 T1 (McNaught-Hartley)

 

Kdysi vévodili objevování komet astronomové amatéři. V literatuře se uvádělo, že k objevení jedné vlasatice potřebujete prosedět u dalekohledu v průměru 200 hodin, ačkoliv kromě preciznosti a trpělivosti bylo alfou a omegou především štěstí. Konec minulého století byl však ve znamení nástupu CCD kamer, internetu a především automatických přehlídek oblohy. Robotickým dalekohledům, kteří každou noc pročesávají oblohu, nemohou amatéři konkurovat. Absolutním rekordmanem, který drtí všechny ostatní, je ale možná trochu překvapivě kosmická sonda SOHO. Vyslanec lidstva je umístěn v jednom z libračních center soustavy Slunce-Země, odkud trpělivě sleduje naší mateřskou hvězdu. V hledáčku jeho koronografů čas od času zabloudí nějaká kometa. Do dnešních dní se podařilo ulovit na 1 800 komet! Druhým lovcem v pořadí je slavná přehlídka oblohy LINEAR z Nového Mexika, jejímž hlavním cílem jsou především nebezpečné planetky, potulující se v okolí Země. Na počítadle LINEARu svítí cifra 199. Podobná přehlídka Catalina Sky Survey na třetím místě má na kontě 91 objevů. Následují další robotické dalekohledy a kosmické sondy.

 



 

Pokud se podíváme na astronomy z masa a kostí, je nejúspěšnějším lovcem vlasatic australský astronom skotského původu Robert H. McNaught (*1956), který je svými 56 kometami a více než 400 planetkami takovým „kometárním Michaelem Schumacherem“. Na druhém místě je americký astronom a geolog Eugene Shoemaker s 32 kometami, který ovšem svou sbírku již nerozšíří, neboť nás v roce 1997 po tragické nehodě navždy opustil. Třetí příčku drží francouzský astronom a vizuální lovec komet z přelomu 18. a 19. století Jean-Louis Pons s 26 kometami.

 

V zajetí velkého bratra

 

Vraťme se ale zpět ke kometě letošního roku. 103P/Hartley 2 po svém objevu astronomy velmi zaujala. Podařilo se zjistit, že 103P/Hartley 2 v nedávné minulosti poměrně dost změnila svou dráhu, což u komet není nic zvláštního.

 

103P/Hartley 2 oběhne okolo Slunce jednou za 6,3 let. Podle výzkumu však její dráhu v nedávné minulosti značně ovlivnily průlety okolo Jupiteru.

 

Počátkem 20. století byla oběžná doba 9,3 let. Průlet okolo největší planety Sluneční soustavy v roce 1947 zkrátil oběžnou dobu na 7,9 let. Kometa se však nepoučila a v roce 1971 při ještě těsnějším průletu okolo Jupiteru zkrátila svou oběžnou dobu na 6,1 let.

 

Kometa Hartley 2 ve společnosti emisní mlhoviny NGC 281 na začátku října 2010.
Kometa Hartley 2 ve společnosti emisní mlhoviny NGC 281 na začátku října 2010.

 

103P/ Hartley 2 v roce 2010

 

Od svého objevu se 103P/Hartley 2 vrátila ke Slunci čtyřikrát. Letošní návrat popsali astronomové na základě pěti set dřívějších pozorování v roce 2007. Poprvé se podařilo kometu pozorovat při současném návratu slavného osmimetrovému dalekohledu Gemini (Chile) v březnu 2010. První vizuální pozorování si připsal jeden ze španělských amatérů v srpnu.

 

Pozice komety při nejtěsnějším přiblížení k Zemi dne 20. října 2010. Credit: JPL
Pozice komety při nejtěsnějším přiblížení k Zemi dne 20. října 2010. Credit: JPL

 

103P/Hartley 2 se k Zemi přiblíží nejvíce 20. října 2010 na vzdálenost jen 0,12 AU, tedy asi 18 milionů kilometrů.

 

Ke Slunci se kometa dostane nejblíže 28. října. Nejlepší podmínky k pozorování komety budou v době jejího nejtěsnějšího přiblížení k Zemi. Kometa by mohla atakovat jasnost 5 mag a být viditelná pouhým okem.

 

V průběhu října projde kometa souhvězdími Cassiopeii, Persea, Vozky a Blíženců. V listopadu navštíví Malého psa, Jednorožce a Lodní záď. Nejlepší podmínky budou okolo 20. října, kdy kometu nalezneme jižně od hvězdy Capella (nejjasnější hvězda v souhvězdí Vozky). Kromě nevypočítatelného počasí však bude rušit svým svitem Měsíc, který bude krátce před úplňkem. Náš kosmický soused vyklidí oblohu až ke konci října, kdy však bude jasnost komety opět klesat.

 

Vyhledávací mapka pro kometu 103P/Hartley 2
Vyhledávací mapka pro kometu 103P/Hartley 2

 

Pro pozorování komety je nutné mít dokonale temnou oblohu daleko od rušivých světel měst. Vhodné je vybavit se vyhledávací mapkou a menším dalekohledem. Nejjednodušším řešením je návštěva některé z hvězdáren. V říjnu a listopadu bude pozorování komety 103P/ Hartley 2 nepochybně v repertoáru většiny z nich.

 

Pozoroval Spitzer i Hubble

 

V srpnu se na kometu podíval kosmický dalekohled Spitzer, který odhadl poloměr jejího jádra na 0,57 kilometrů. Albedo vlasatice se pohybuje okolo 0,028, což znamená, že 103P/Hartley 2 odráží asi jen 2,8% slunečního světla.

 

Dne 25. září 2010 se na kometu zaměřil i Hubblův kosmický dalekohled. V předstihu (10. května) se svým bystrým infračerveným okem podívala na i astronomická družice WISE. Na snímku je dobře patrný chvost komety o délce asi 1,1 milionů kilometrů. Kometa 103P/Hartley 2 se v té době nacházela asi 2,3 AU od Slunce.

 

103/P Hartley 2 na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, and Z. Levay (STScI)
103/P Hartley 2 na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, and Z. Levay (STScI)

 

Kometa 103/P Hartley 2 na snímku z infračervené družice WISE. Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA
Kometa 103/P Hartley 2 na snímku z infračervené družice WISE. Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA

 

 

Základní údaje

  • Název: 103P/Hartley 2
  • Objevitel: Malcolm Hartley
  • Datum objevu: březen 1986
  • Oběžná doba: 6,47 let
  • Velká poloosa: 3,467 AU
  • Přísluní (nejblíže Slunci na své dráze): 1,05 AU
  • Odsluní (nejdále od Slunce na své dráze): 5,87 AU
  • Výstřednost: 0,695
  • Hmotnost: ~3 × 1011 kg
  • Velikost jádra (průměr): 1,2 km

 

Návštěva z NASA

 

Možná si na to ještě pamatujete. V lednu 2005 se do vesmíru vydala kosmická sonda Deep Impact. Dne 4. července téhož roku se projektil sondy srazil s kometou Tempel 1, zatímco mateřská sonda zkoumala vyvržený oblak materiálu z bezpečné vzdálenosti. Po úspěšně splněném úkolu se objevila otázka, jak dál využít mateřskou sondu, která byla v docela slušné kondici. Po krátké debatě byly sondě přiděleny další úkoly.

 

Sonda EPOXI (kresba). Credit: JPL, NASA
Sonda EPOXI (kresba). Credit: JPL, NASA

 

Druhá fáze mise probíhá pod názvem EPOXI a skládá se ze dvou částí – Deep Impact Extended Investigation (DIXI) a Extrasolar Planet Observation and Characterization (EPOCh).

 

EPOCh má za úkol výzkum exoplanet. Sonda získala řadu fotometrických měření některých hvězd. Mezi ty pro nás nejznámější patří XO-2, Gliese 436 a WASP-3. Kromě toho byla z velké vzdálenosti pozorována naše rodná hrouda. Výsledky mají napomoci astronomům pochopit, jak vypadá pozorování obydlené planety, což se v budoucnu může při výzkumu exoplanet zemského typu více než hodit. O této kampani jsme psali i na našem webu:

V rámci projektu DIXI je naplánován detailní průzkum komety 103P/Hartley 2. Sledování cíle začalo 5. září a skončí kolem 25. listopadu. Den „D“ přijde 4. listopadu, kdy sonda proletí ve vzdálenosti asi 1 000 km od jádra komety. Na palubě už není další projektil, kterým by sonda jádro komety ostřelovala, ale i tak se očekávají zajímavé výsledky. V plné zbroji bude dvojice kamer a infračervený spektrometr.

 

Výzkum komet

 

Komety byly v minulosti často považovány za posly špatných zpráv. Paniku vyvolal návrat Halleyovy komety v roce 1910, kdy se rozšířila fáma, že jedovaté látky z komety mohou otrávit pozemské prostředí. Kyslíkové masky šly tehdy na dračku nebývalou rychlostí.

 

S negativním vnímáním krásných vesmírných vlasatic ostře kontrastuje fakt, že kometu nalezneme i nad jesličkami. Kdo z nás by během vánočních svátků alespoň jednou neupřel zrak na jesličky se slavnou betlémskou hvězdou? Ta je nad betlémem vyobrazena jako kometa. Astronomové pochopitelně pátrali v historických záznamech, zda okolo roku 1 (respektive o něco dříve) nebyla na obloze vidět jasná vlasatice. Matoucím problémem je označení „betlémská hvězda“. Pojmem hvězda se totiž na přelomu letopočtu označovaly všechny objekty na obloze kromě Měsíce a Slunce. Astronomové se dnes domnívají, že betlémskou hvězdou mohla být konjunkce Saturnu a Jupiteru a nikoliv návrat jasné komety.

 

Halleyova kometa v Kapli Scrovegni (Padova, Itálie).
Halleyova kometa v Kapli Scrovegni (Padova, Itálie).

 

Vlasatice se nad betlém dostala až mnohem později. Jeden z návratů slavné Halleyovy komety roku 1301 učaroval italského malíře Giotta di Bondone natolik, že ji dokreslil nad fresku, vyobrazující narození Krista, v Kapli Scrovegni (Padova, Itálie).

 

Podle výzkumů mohly hrát komety v historii Sluneční soustavy skutečně velmi důležitou roli, a to jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu.

 

Kolize Země s kometárními jádry mohly v minulosti decimovat život na naší planetě. Podle některých astrobiologů to však byly právě komety, které na Zemi dopravily větší či menší množství vody. Zastánci tzv. panspermie se dokonce domnívají, že život byl na Zemi dopraven právě kometami a šíří se tímto způsobem celým vesmírem.

 

Více v článcích:

 

Podle nových studií by dokonce řada komet nemusela pocházet z naší Sluneční soustavy. Více v článku Vlasatice od jiných sluncí

 


 

Doporučené a použité odkazy:

 

 

 

 

 

Reklama