Včera večer jsme spustili novou verzi našeho webu.
Jeden z objevů roku: když hmotné hvězdy mají malé planety
Korejsko-japonský tým astronomů objevil dosud nejméně hmotnou planetu u hvězdy nad 1,9 hmotnosti Slunce.
Změna struktury rubrik
Vážení čtenáři,
V rámci přípravy nového webu měníme strukturu rubrik. Pokud odebíráte upozornění na nový článek emailem, měli byste se přihlásit na svůj účet a ujistit se, že odebíráte články z rubrik, které vás zajímají.
Změny se týkají těchto rubrik:
- Ze světa exoplanet – rubrika byla sloučena s rubrikou Exoplanety
- Komentáře – rubrika zrušena, články budou vycházet v ostatních rubrikách
Nové rubriky:
- Multimédia – videa a fotografie, zachycující krásy vesmíru nejen v oblasti exoplanet
- Nepřehlédněte, featured – jedná se technické rubriky pro naší interní potřebu, nejsou dostupné v nabídce pro zasílání upozornění na článek emailem.
Ke svému účtu se můžete přihlásit zde: https://www.exoplanety.cz/wp-login.php Návod, jak si zasílání upozornění na nový článek nastavíte, pak naleznete v odkaze.
WASP-14 b: Korpulentní exoplaneta, která se vleze do plavek
Kdyby byla exoplaneta WASP-14 b váženou dámou, mohli bychom říci, že pod ní sice váha kolabuje, do plavek se ale bez problémů vejde. Exoplaneta je 7x hmotnější než náš Jupiter ale pouze o 30% větší co do velikosti. Hustota takové planety se bude pohybovat okolo 4600 kg/m3.
WASP-14 b byla objevena už v roce 2008 pomoci tranzitní metody projektem SuperWASP. Teprve nedávno se však na její atmosféru podíval infračervený dalekohled Spitzer.
Vyplňte dotazník a ovlivněte budoucí vzhled webu exoplanety.cz
Věnujte pár sekund svého času a vyplňte jednoduchý dotazník (pět povinných otázek). Pomůžete tak ovlivnit budoucí vzhled našeho (vašeho) webu. Změna vzhledu sice není na pořadu dne, avšak na novém webu již výhledově pracujeme.
„Exoplanety.cz 3.0“ by měly znamenat výrazný posun vpřed, být profesionálnější, elegantnější a nabídnout nové pokročilé funkce.
Dotazník naleznete na http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/exoplanety-cz/
Nový úkol pro JWST: pozorovat fáze exoplanet
Při pohledu na Měsíc si i malé dítě povšimne dvou věcí. Tím prvním jsou tmavší skvrny (moře) a tím druhým a podstatně zřetelnějším jsou měsíční fáze. Úplněk nás probouzí ze spaní, Měsíc kolem první či poslední čtvrti v nás vyvolává chutě na vánoční cukroví a mladá Luna krátce po novu je vhodným cílem na zvýšení ega amatérského astronoma.
Střídání fází však můžeme pozorovat také například u Venuše, kde už k tomu ale potřebujeme pomoc alespoň malého dalekohledu. Astronomové už delší dobu sní o pozorování fází exoplanet, které by měly vědecký potenciál.
Opportunity vyčenichal na Marsu svatý grál
Nikoliv schopnosti vědců nebo velké peníze ale štěstí a náhoda mnohdy posouvaly a posouvají hranice lidského poznání dál. Na vlastní kamery se o tom mohl přesvědčit rover Opportunity na Marsu. Ten se v současné době připravuje na marsovskou zimu, která je provázena nejen nízkými teplotami ale především poklesem dodávky energie ze solárních článků. Vědci se proto snaží vozítko zazimovat tak, aby bylo na mírném svahu se sklonem kolem 15 až 20 stupňů a příjem energie byl co nejvyšší. Při hledání zimoviště narazil Opportunity na útvary, které na Marsu od svého přistání ještě neviděl.
Měla Sluneční soustava pět obřích planet?
Zkoumáme planety mimo Sluneční soustavu, ale stále máme velké mezery v našich představách o vzniku vlastního planetárního systému. Paradoxně nám však může výzkum exoplanet napomoci vyřešit některé otázky, které se týkají naší vlastní existence. Astronom českého původu David Nesvorný ze Southwest Research Institute nyní přichází s odvážnou teorií, podle které měla Sluneční soustavy kdysi pět obřích planet.
Mimořádně: ruská sonda selhává na cestě k Marsu!
Včera večer odstartovala k měsíci Marsu ruská kosmická sonda Fobos-Grunt, která s sebou veze i menší čínský satelit pro výzkum Marsu. Po startu se však objevily vážné problémy, které mohou celou misi zhatit. Zdá se, že pro Rusko je výzkum Phobosu prokletý. Pokouší se o něj už po třetí, předešlé dva pokusy na konci 80. let (kterých se zúčastnilo také Československo) úspěšné nebyly.
Jsme na Google +
Exoplanety.cz včera večer vstoupily na sociální síť Google + jako jedni z prvních v České republice i ve světě.
Najít nás můžete na adrese https://plus.google.com/118135903238298368747. Pozor! Pro přidání do kruhů je nutné kliknout vpravo nahoře na červený nápis Přidat do kruhů.
Radioteleskopy SETI naslouchaly Marsu
Institut SETI využil svou rozestavěnou síť radioteleskopů, aby se pokusil poodhalit jedno z největších tajemství rudé planety.
K Marsu jsme za poslední půl století poslali desítky kosmických sond, přesto dodnes neznáme odpovědi na některé základní otázky. Rudá planeta je proslulá svými obřími prachovými bouřemi, které jednou za několik let dokážou zahalit do nepropustné deky i celou planetu. Výzkum těchto bouří je naprosto klíčový nejen pro pochopení samotné planety ale také z důvodů lepšího plánování budoucích nepilotovaných ale i pilotovaných misí.
7 CMa b: Jupiter s boubelatou matkou
Při pohledu do katalogu exoplanet bychom mohli snadno podlehnout pokušení hrát si s dosud objevenými vzdálenými světy statistické hrátky. Je však nutné si uvědomit, že tato data jsou značným způsobem observačně zkreslená. Řada týmů se dlouhodobě snažila a snaží hledat planety zejména u klidných hvězd, které mají hmotnost menší než naše Slunce nebo jen nepatrně vyšší. Je to logický krok, neboť u méně hmotných hvězd je mnohem jednodušší nalézt planetu metodou měření radiálních rychlostí.
Video, které musíte vidět: geopolitické problémy z vesmíru
Na internetu se objevilo nové video z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Klip byl sestaven z mnoha fotografií, které posádka pořídila 21. října v době od 21:53:26 do 22:25:24 našeho času a zachycuje část asijského kontinentu. V levé části animace je vidět zář našeho Měsíce, „pod námi“ pak noční Indie, Pákistán i další země. Dobře viditelné je hlavní indické město Nové Dillí ale také dlouhá oranžová svítící nit. Jedná se o hranici mezi Indií a Pákistánem, která je ostře střeženou linií o délce 2000 km. Na videu jsou také pěkně zachycené blesky v zemské atmosféře.
Nástupce Hubblova dalekohledu přežil rozpočtový masakr
Už dříve jsme vás informovali, že kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) má pořádně na kahánku. Někteří lidé by celý projekt nejraději zrušili v rámci rozpočtových škrtů. Kosmický dalekohled je však už téměř dokončen a měl by se stát nástupcem Hubblova dalekohledu. Na rozdíl od legendárního astronomického přístroje bude JWST pracovat v oblasti infračerveného záření. Jeho cena, význam a dopad na astronomii však bude srovnatelný z Hubblovým dalekohledem. Po nervy drásajících tahanicích se zdá, že JWST má zelenou. Americký Senát schválil v první listopadový den návrh na další financování projektu JWST v poměru 69:30.
Kepler svede na jaře boj o přežití
Tým Keplera se intenzivně připravuje na přelom roku, kdy by měl poslat podklady a žádost o přidělení finančních prostředků na další provoz. Žádost by měla být odeslána v lednu, výsledek budeme znát někdy okolo dubna či května. Provoz Keplera by zatím měl být zajištěn do konce primární části mise – tedy do listopadu 2012. Vědci by si však velmi přáli, aby Kepler pozoroval vybrané hvězdy po dobu dalších několika let. Důležité to bude zejména pro ověření existence menších planet na vzdálenějších dráhách, u kterých je nutné pozorovat více přechodů před mateřskou hvězdou.
Rozsviť, ať tě vidím! Budeme hledat mimozemské civilizace skrze veřejné osvětlení?
Nesviťme pánu bohu do oken, chceme zase vidět hvězdy,… to jsou jen dva z mnoha sloganů, které můžete zahlédnout v nejrůznějších astronomických kampaních, které bojují (většinou neefektivně) proti světelnému znečištění.
Hledání Pandory oficiálně začíná
Mluví se o tom dlouho a mluví se o tom stále častěji. Problematiku měsíců exoplanet (exoměsíců) hodně zviditelnil film Avatar, který se odehrává na hypotetickém exoměsíci Pandora. Díky kosmickému dalekohledu Kepler a zlepšující se technice se stává hledání exoměsíců stále reálnější vědní disciplínou. V lednu by měl David Kipping, jeden z velkých propagátorů hledání exoměsíců, představit na setkání Americké astronomické společnosti projekt HEK (Hunt for Exomoons with Kepler). Cílem projektu je vypracovat postupy pro hledání exoměsíců v datech z Keplera. I kdyby byl projekt nakonec neúspěšný, zůstane po něm kus práce, který se bude jednoho dne určitě hodit. A ten den se blíží.
O exoměsících jsme psali nedávno v tomto článku.
Zimní čas neexistuje!
Tak co, kolik sdělovacích prostředků se nám zase bude snažit namluvit, že zítra začíná zimní čas? Správně je to tak, že zimní čas neexistuje, neboť hodiny se vrací do normálního Středoevropského (pásmového) času. Zimní čas jako takový ovšem kdysi (jednou) existoval a to z rozhodnutí vlády na základě zákona schváleného Národním shromážděním. Stalo se tak v zimě mezi léty 1946 / 1947. Zákon naleznete v odkaze: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1946/sb92-46.pdf
Tento zákon je patrně světovým unikátem a pokud je nám známo, příslušný zákon nebyl dosud zrušen, takže je v kompetenci vlády zimní čas kdykoliv zavést.