Při pohledu na Měsíc si i malé dítě povšimne dvou věcí. Tím prvním jsou tmavší skvrny (moře) a tím druhým a podstatně zřetelnějším jsou měsíční fáze. Úplněk nás probouzí ze spaní, Měsíc kolem první či poslední čtvrti v nás vyvolává chutě na vánoční cukroví a mladá Luna krátce po novu je vhodným cílem na zvýšení ega amatérského astronoma.
Střídání fází však můžeme pozorovat také například u Venuše, kde už k tomu ale potřebujeme pomoc alespoň malého dalekohledu. Astronomové už delší dobu sní o pozorování fází exoplanet, které by měly vědecký potenciál.
Nejrůznější teoretické úvahy nad pozorováním fází exoplanet nejsou nové. Francouzští astronomové je však ve dvou studiích rozebrali podrobněji a ukázali jejich mocnou sílu.
Podle simulací by pozorování fází mohlo být využito pro získání dalších informací o dané exoplanetě a to už díky připravovanému kosmickému dalekohledu Jamese Webba (start kolem roku 2018). V oblasti infračerveného záření bychom mohli být schopni zjistit:
- Albedo planety (kolik světla planeta odráží) s přesností až 0,1.
- Existenci atmosféry a její hustotu (nikoliv exaktně, ale pouze zda se jedná o hustou čí řídkou atmosféru).
- Velikost (poloměr) planety s přesností až 10%.
- Sklon oběžné dráhy s přesností až 10°. Dnes je to možné jen díky Rossiterově-McLaughlinově efektu – viz náš článek.
Většinu z toho (1., 3. a 4.) dokážeme v současnosti realizovat pouze v případě, kdy planeta vykonává tranzity (přechází z našeho pohledu před svou hvězdou). Do dnešních dní se nám podařilo objevit asi 700 exoplanet, přičemž jen asi 26% z tohoto počtu tranzituje.
Výše popsané vypadá sice velmi líbivě, má ovšem svá ale. Některé výhody se částečně vylučují. Dalekohled Jamese Webba bude schopen podobná měření provádět zejména u horkých planet (byť kamenných) jako je například Kepler-10 b. Pokud se pomoci fází podaří zjistit, že exoplaneta má atmosféru, budou hůře zjistitelné další informace o poloměru, albedu a sklonu oběžné dráhy. Ty se totiž lépe zjišťují u exoplanet bez atmosféry.
Podobné údaje by mohla s menší přesností získat i družice EChO, o které jsme už na našem webu psali.
Zdroj: Thermal phase curves of non-transiting terrestrial exoplanets 2. Characterizing airless planets