
Španělským astronomům se podařilo objevit dosud nejmladší známou exoplanetu. Její stáří se odhaduje na 35 milionů let, což je asi 128x méně ve srovnání se Zemí. Nejmladší dosud známa exoplaneta měla v rodném listě uveden věk 100 milionů let.
Astronomům se od roku 1995 podařilo objevit už více než 400 planet u cizích hvězd (tzv. exoplanet). Přednáška popisuje historii jejich výzkumu od prvních úvah po dnešek a metody, kterými se nové světy hledají. V další části se posluchači dozví o významných lovcích exoplanet a to včetně kosmického dalekohledu Kepler, který se do vesmíru vydal v roce 2009. Řeč bude také o možnostech života na planetách u cizích hvězd. Zvláštní důraz je v přednášce kladen na polské stopy ve výzkumu exoplanet, jenž rozhodně nejsou zanedbatelné.
V letošním roce byly ohlášeny objevy celkem 14 nových exoplanet. Pro představu uveďme, že za rok 2009 se podařilo najít celkem 84 kousků. Co je však zajímavé, téměř všechny nové objevy byly ohlášeny krátce po Novém roce. Od té doby se přísun nových planetárních světů poněkud zadrhl.

Stalo se to jen několik týdnů poté, co Neil Armstrong kráčel po povrchu Měsíce. Obyvatelé australského města Murchison spatřili 28. září 1969 v dopoledních hodinách na obloze velmi jasný bolid. Průlet kosmického vetřelce byl doprovázen silnou explozí. Meteor se ve vzduchu rozpadl na velké množství fragmentů, které byly v následujících dnech nalezeny na území o rozloze 13 kilometrů čtverečních.
V loňském roce jsme vás informovali o našem záměru vybudovat rozsáhlý astronomický web pro děti. Ten by obsahoval encyklopedii (hvězdy, planety, souhvězdí,…), seznam astronomických táborů, literatury, odkazy apod. Přípravu projektu musíme bohužel ukončit, neboť se nám nepodařilo sehnat finanční prostředky na jeho realizaci a ani silného partnera. Pro představu uveďme, že projekt by si vyžádal jednorázovou investici ve výši cca 10 000 Kč (základní verze) a v letech následujících přibližně 3 000 Kč ročně, což jsou v porovnání s některými nesmyslnými astronomickými projekty velmi malé částky. Web měl být mimo jiné inspirován svou španělskou obdobou – odkaz.

Rok 2009 se stal Mezinárodním rokem astronomie na návrh Itálie na základě toho, že v roce 1609, tedy o 400 let dříve, byly objeveny Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Tato soustava představuje hned na první pohled sluneční soustavu, což tomuto objevu dodalo veliký symbolický význam. Poprvé člověk na vlastní oči spatřil, že někde ve vesmíru reálně existuje něco, co velmi připomíná Koperníkův heliocentrický model. Ačkoli do teoretického potvrzení heliocentrismu bylo ještě daleko, tento objev nebylo možné přehlédnout. Historický význam této planety je umocněn její vysokou a stálou jasností a snadnou pozorovatelností jejích 4 měsíců i malým dalekohledem. I začínající astronom-amatér může bez velké znalosti oblohy snadno pozorovat velké množství astronomických úkazů — právě na planetě Jupiteru a jeho měsících. V tomto směru bývá Jupiter astronomy-amatéry, ale i některými popularizátory astronomie poněkud nedoceňován.
Po delší době o sobě dali nahlas vědět fandové panspermie. Pokud se o život ve vesmíru zajímáte alespoň okrajově, pak jste na tento termín určitě už někdy narazili. Tentokrát je však řeč o panspermii v trochu jiném světle.
Po Praze a Českých Budějovicích odstartuje Science Café také v Poděbradech. První diskusní večer se uskuteční ve čtvrtek 18. února 2010 od 19 hodin v kavárně Viola. Tématem bude výzkum exoplanet aneb hledání nových Zemí. Hosty budou: Jakub Rozehnal, ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze a Stanislav Poddaný z Astronomického ústavu.
Další informace na http://sciencecafe.cz/ a v tiskové zprávě (doc).
Jako jediná z České republiky a Slovenska pozorovala a úspěšně zadokumentovala prstencové zatmění Slunce dne 15.1.2010 na druhé nejvyšší hoře Afriky – Mount Kenya expedice firmy ATC, Astro Telescope Company, Přerov. Bylo použito speciální unikátní profi zařízení a přístroje s příslušenstvím vlastní české výroby ATC a digitální přístroje SONY. Fotografický záznam byl pořízen tradičně z ruky dalekohledy výroby ATC a pro videozáznam digitální kamerou v HD kvalitě byl použit speciální stativ „ATC ST-02 Excellent EX.
Celý článek a další fotografie naleznete na http://www.atc-astro.cz/

Včera jsme vás informovali o dopadu fragmentu z ruského satelitu ve středním Mexiku (viz článek). Podobné řízené i neřízené návraty kosmického smetí nejsou nikterak vzácné. Fragment číslo 33006 ze satelitu KOSMOS 2421 se v danou chvíli skutečně pohyboval nad místem předpokládaného dopadu a 10. února měl vstoupit do atmosféry. Teorie o kosmickém vetřelci vyrobeném v Rusku tak zní poměrně věrohodně a s odstupem času se stává stále reálnější. Hůře si na tom stojí kráter, který měl po dopadu vzniknout.
Ve středu v 15:30 místního času vyděsila obyvatele středního Mexika mohutná exploze. Prvotní hypotézy o dopadu letadla vyloučily záhy místní úřady. Na přetřes se tak dostala teorie o dopadu meteoritu. Světlo do celé situace nakonec vnesla až Mexická kosmická agentura.
Především v zahraničních médiích se začaly rojit zprávy o dopadu většího meteoritu na území Mexika. Podle očitých svědků byla slyšet velmi silná exploze. Na místě předpokládaného dopadu byl údajně nalezen kráter o průměru asi 30 metrů.
Aktuální informace v novém článku.
Dnes v 10:14 se raketoplán Endeavour pokusí znovu odstartovat k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Včera byl start odložen kvůli nízké oblačnosti. Start můžete sledovat na NASA TV a komentář na našem facebooku.
Podrobnosti o misi STS-130 najdete v článku.
V neděli 7. února v 10:39 se má do vesmíru vydat raketoplán Endeavour (STS-130). Podle aktuálních plánů se bude jednat o vůbec poslední noční start kosmického korábu. Nenechte si proto tuto podívanou ujít! Start můžete sledovat od 9:00 na internetu na kanálech NASA TV (odkaz) a český komentář na našem twitteru a nově také na facebooku!! Pokud ještě nejste naším fanouškem na facebooku, pak si nezapomeňte exoplanety.cz co nejrychleji přidat, pozvat můžete i své přátele.

K hledání exoplanet si šikovný astronom vystačí i s malým amatérským dalekohledem, jenž disponuje CCD kamerou. To vše samozřejmě za předpokladu, že se spokojí s tranzitní metodou a poněkud méně kvalitními výsledky. Chcete-li se dostat na samotný vrchol výzkumu planet u cizích hvězd, potřebujete mít v kapse pár set milionů dolarů pro stavbu kosmického dalekohledu.
Exoplanety.cz jsou na Facebooku! Pokud používáte tuto sociální síť, můžete se stát naším fanouškem. Tímto skromným a několik sekund trvajícím krokem zároveň podpoříte náš web. Můžete o nás také říci svým kamarádům a známým.