Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Mexická národní autonomní univerzita (UNAM) svolali na pondělí 6. září do mexické metropole tiskovou konferenci k výsledkům kosmických sond Viking, které operovaly na Marsu v polovině 70. let.
O objevu jsme vám psali o víkendu v článku: Život na Marsu pohledem Vikingů: víme stále více, že nic nevíme
Tisková konference začíná v 18:00 našeho času a je možné ji sledovat živě na http://webcast.unam.mx/nasa/
Kosmický dalekohled Spitzer už nějaký ten pátek není ve své nejlepší formě. Kapalina, chladící jeho čidla, došla a NASA tak musela pozměnit program legendárního infračerveného dalekohledu. Teplota čidel se přesto stále pohybuje okolo mrazivých 30 Kelvinů, takže cenná vědecká pozorování mohou stále probíhat. Čas od času si Spitzer odskočí od výzkumu exoplanet či dalekého vesmíru domů do Sluneční soustavy.
Září bývá počítáno mezi podzimní měsíce. Většina tohoto měsíce ale patří do astronomického léta. Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností, která v roce 2010 nastane 23. 9. ve 4 h 8 min středoevropského času (SEČ).
V těchto dnech si připomínáme 35. výročí startu dvou kosmických sond Viking, které měly na povrchu rudé planety hledat stopy života. Výsledky legendárního projektu budí i po mnoha letech vášnivé diskuse. Malý, ale významný kousíček skládanky nyní přidal mexický astrobiolog Rafael Navarro-González.
Není to tak dávno, co se NASA a ESA dohodly na společné misi k Marsu. Jedním z klíčových projektů má být kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, která se bude někdy okolo roku 2016 prohánět po oběžné dráze rudé planety. Mezi pěticí vědeckých přístrojů nechybí dvě kamery, dva spektrometry pro sledování metanu a dalších stopových prvků v atmosféře a šikovná marťanská rosnička.
Nakladatelství Princeton University Press vydalo novou knihu Exoplanet Atmospheres: Physical Processes, která se podrobně věnuje výzkumu atmosfér planet u cizích hvězd. Autorkou knihy je Sara Seager z Massachusetts Institute of Technology.
Podrobnosti o knize lze nalézt na press.princeton.edu.
Děkuji Vladimíru Linhartovi za upozornění na vydání knihy.
Je to něco málo přes rok, co byl na Kanárských ostrovech uveden do oficiálního provozu největší dalekohled světa. Gran Telescopio Canarias (GTC) je se svým primárním zrcadlem o průměru 10,4 m největším „celistvým dalekohledem“ planety. Vzhledem k plánům světových astronomických velmocí mu tato výsada sice dlouho nevydrží, i tak ale o něm v nejbližších letech určitě hodně uslyšíme. Jednou z oblastí zájmu GTC budou i exoplanety. Dva týmy vědců nyní zveřejnily výsledky průzkumu atmosfér horkých Jupiterů XO-2 b a HD 80606 b.
Rozlité šampaňské z novoročních oslav ještě nestihlo pořádně zaschnout, když letos astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) hrdě oznamovali, že získali spektrum exoplanety HR 8799 c. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního, neboť za poslední léta se podařilo spektrálně očenichat už nejednu oběžnici cizí hvězdy. Až do ledna letošního roku však úspěchy v této oblasti držela tranzitní fotometrie. Jinými slovy se spektrum exoplanet dařilo pozorovat pouze nepřímo. Astronomům z ESO se však povedlo pozorovat spektrum exoplanety přímo a tak alespoň na okamžik v jednom případě zabrnkali na struny líbezné hudby budoucnosti.
AKTUALIZOVÁNO!! Seznam exoplanet z produkce kosmického dalekohledu Kepler se rozrostl o další dva přírůstky, které obíhají okolo jedné hvězdy. V systému se však možná vyskytuje i třetí exoplaneta, jejíž poloměr se odhaduje na 1,5 Země. Ještě před dnešní tiskovou konferencí byl uveřejněn i objev hnědého trpaslíka.
NASA na dnešek svolává tiskovou konferenci, aby představila nové objevy kosmického dalekohledu Kepler. Přímý přenos tiskové konference můžete poslouchat od 19. hodin našeho času na webu NASA.
Co přesně tým okolo lovce exoplanet představí, vám prozradit nemůžeme, ale dnes večer se o tom nepochybně na našem webu dočtete (a v předstihu na Facebooku).
Evropští astronomové oznámili na konferenci, která tento týden probíhá na observatoři Haute Provence, objev minimálně 5 exoplanet u hvězdy HD 10180. Vzhledem k tomu, že v rukávě jsou ještě další dva kousky, aspiruje současný objev na událost letošního roku.
Observatoř ve francouzské Haute Provence si vybrali astronomové k uspořádání konference o výzkumu tranzitujících exoplanet. Od pondělí do pátku budou debatovat nad novými přírůstky, aktuální situací i výhledem do budoucna. Konference probíhá na observatoři, na které byla před 15. lety objevena první exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti. I dnes je zdejší dalekohled a spektrogram SOPHIE jednou z bašt výzkumu planet u cizích hvězd. Hned na úvod představil projekt HATNetwork objev 7 více než zajímavých tranzitujících exoplanet.
Exoplanety.cz prochází postupně několika změnami, které souvisí mimo jiné se zavedením nových projektů v budoucnu. Úprav se nevyhnula ani struktura stránek a rubrik. Pokud patříte mezi registrované uživatele, kteří odebírají upozornění na nový článek emailem, bude nutné si službu přenastavit!
Děkujeme za pochopení…
V Československu je ujal funkce prezidenta Gustav Husák, Praha zažila otevření obchodních domů Kotva a Máj, ve Španělsku byl korunován Juan Carlos I. a za velkou louží vznikla jakási firma Microsoft. Rok 1975 byl však také ve znamení startu dvou kosmických sond Viking, které měly definitivně potvrdit či vyvrátit přítomnost života na Marsu.
Kosmická sonda Messenger, která se potuluje končinami Sluneční soustavy pod vlajkou NASA od srpna 2004, je už celá natěšená na detailní výzkum Merkuru. Než bude Messenger naveden na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy, poslal nám domů jednu více než zajímavou fotografii.
Počet známých planet u cizích hvězd se už pomalu blíží k číslu 500. V poslední době začínají astronomové nahlas uvažovat také o možných objevech měsíců exoplanet. Zřejmě největším průkopníkem a zastáncem hledávání exoměsíců je David Kipping z University College London, podle jehož simulací by mohl první exoměsíce objevit už kosmický dalekohled Kepler, který je ve vesmíru od loňského roku a jehož primárním úkolem je hledání exoplanet zemského typu.