V Československu je ujal funkce prezidenta Gustav Husák, Praha zažila otevření obchodních domů Kotva a Máj, ve Španělsku byl korunován Juan Carlos I. a za velkou louží vznikla jakási firma Microsoft. Rok 1975 byl však také ve znamení startu dvou kosmických sond Viking, které měly definitivně potvrdit či vyvrátit přítomnost života na Marsu.
Píše se 20. srpen 1975, hodiny v Československu ukazují 22:22, když na vzdálené Floridě burácejí motory nosné rakety Titan 3E. Do vesmíru se vydává první z dvojice kosmických sond Viking. Urychlovací stupeň Centaur se následně postará o to, aby se jedna z nejtěžších a nejambicioznějších sond vydala k rudé planetě.
K Marsu se Viking 1 dostal 19. června 1976. O měsíc později (20. července) se od orbitální části oddělil přistávací modul, který po několika hodinách dosedl na povrch Marsu. Na palubě měl naloženo na 90 kg vědeckých přístrojů, které měly provést chemický rozbor povrchu v místě přistání. Kromě toho měl přistávací modul k dispozici seismometr, magnetometr, hmotový a fluorescenční spektrometr, přístroje na měření tlaku, směru, teploty a rychlosti větru apod. Samozřejmostí byla i kamera, která postupně získala na 1 400 snímků.
Hlavním úkolem mělo být potvrzení nebo vyvracení existence primitivního života na Marsu. NASA později vydala tiskovou zprávu, že sondy Viking stopy života našly. Později ale došlo k přehodnocení výsledků a to i zásluhou slavného astronoma Carla Sagana. Konečná zpráva zněla: výsledky jsou neprůkazné. Jinými slovy: sondy Viking na Marsu život nenašly ale ani ho nevyvrátily. Tedy čistá plichta z pohledu astrobiologie. Výsledky obou sond Viking však dodnes vyvolávají vášnivé diskuse. Mnoho astrobiologů dnes upozorňuje, že celý program Viking byl na svou dobu až přehnaně ambiciózní a našel by život snad jedině tak, že by se vysmátý marťan postavil přímo před kameru.
Přistávací modul pracoval na povrchu Marsu neuvěřitelných 6 let, 3 měsíce a 22 dní do 13. listopadu 1982. Teoreticky mohl marsovský vytrvalec pracovat ještě déle, vinou nepozornosti pracovníka řídicího střediska byl sondě vyslán chybný příkaz, který ji doslova „odrovnal“. Viking 1 po dlouhou dobu držel rekord v počtu dní, strávených aktivní prací na povrchu Marsu. Překonán byl teprve letos v květnu vozítkem Opportunity.
Zatímco přistávací modul hledal breberky na povrchu, orbitální stupeň se činil na oběžné dráze. Také on vydržel pracovat poměrně dlouho. Jeho mise byla ukončena po vyčerpání paliva v srpnu 1980. Do té doby vykonal na 1 500 oběhů kolem Marsu a zaslal na Zemi nespočet fotografií povrchu rudé planety. Nejslavnější je nepochybně ta z roku 1976, která odhalila v oblasti Cydonia „tajemnou tvář“. Vědci marně přesvědčovali veřejnost, že tvář na Marsu v oblasti zvané Cydonia je pouhým fádním kopcem a hrou světla a stínů. Lidská mysl má nutkání si vše neznámé přirovnat k důvěrně známým věcem. Pěkným a v astronomii patrně i nejstarším příkladem jsou názvy souhvězdí. Jasné hvězdy připomínaly naším předkům udatné bojovníky, zvířata i výjevy z mytologií.
Viking 2 se do vesmíru vydal 9. září 1975, ale o tom zase příště…
Doporučujeme:
- (Ne)slavná tvář na Marsu opět v záři reflektorů
- Na Marsu padl historický rekord, šampaňské ale neteklo
- Gilbert Levin: Na Marsu je život a my ho našli!
- Hlava 22 na Marsu (vzdalenesvety.cz)