Exoplaneta překlápí magnetické pole svého slunce

1

Exoplaneta typu horký Jupiter v představách malíře
Exoplaneta typu horký Jupiter v představách malíře
Francouzští astronomové přicházejí se zajímavým objevem. Podle jejich zjištění má exoplaneta tau Boo b dosti značný vliv na svou mateřskou hvězdu, které překlápí jednou za dva roky magnetické póly.

Týden s největším dalekohledem světa I – úvod

Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
V pátek 24. července bude za účasti španělského krále zahájen provoz Velkého kanárského dalekohledu (Gran Telescopio Canarias). Se svým průměrem 10,4 metrů se stane největším astronomickým dalekohledem na světě.

Největší dalekohled světa zahajuje provoz – seriál článků

Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
V pátek 24. července bude na Kanárských ostrovech slavnostně zahájen provoz největšího dalekohledu světa. Gran Telescopio Canarias by se měl aktivně podílet také na výzkumu exoplanet. Při příležitosti jeho inaugurace vám budeme v průběhu následujících dní každý den přinášet jednotlivé díly krátkého seriálu o tomto unikátním astronomickém přístroji.

 

 

Anketa: Kdy objevíme 500 exoplanet?

0

grafPodle čtenářů webu exoplanety.cz bude exoplaneta s pořadovým číslem 500 objevena už příští rok. Vyplývá to z ankety, kterou jsme uspořádali na webu při příležitosti vydání článku Kdy objevíme exoplanetu s pořadovým číslem 500?

Jmenuje se obyvatel Marsu Methanosarcina barkeri?

0

Methanosarcina barkeri, autor: Kevin Sowers
Methanosarcina barkeri, autor: Kevin Sowers
Neodmlouvá, nestěžuje si a vydrží všechno, tedy téměř všechno. Pokud na Marsu existuje primitivní život, může jim být mikrob Methanosarcina barkeri.

 

Biologové v minulosti nalezli různé mikroby, které dokáží přežít v extrémních podmínkách. Některým se daří při vysokých teplotách, jiným při nízkých a dalším zase v extrémním suchu. Jeden mikrob se ale dokáže dobře přizpůsobit prakticky jakýmkoliv podmínkám.

 

Osídlíme v budoucnu Venuši?

1

VenušeKonstantin E. Ciolkovskij kdysi řekl, že „Země je kolébkou lidstva, ale nikdo přece nezůstává v kolébce věčně“. Lidstvo musí v budoucnu kolonizovat ostatní tělesa Sluneční soustavy. Nejhlasitěji se přitom mluví o Marsu nebo o Jupiterově měsíci Europa. Ale co taková Venuše?

Když se řekne zóna života

4

Exoplaneta v představách malíře.
Exoplaneta v představách malíře.
Pojem zóna života používáme i na našem webu poměrně často. Termín se začal vžívat do povědomí veřejnosti, především v posledních letech. Novináři umisťují článek s výskytem tohoto magického spojení na přední stránky a vyznavači zelených pidimužíků omdlévají… Zóna života má ale s opravdovým životem ve vesmíru společného asi tolik, kolik má společného hrnek kafe na vašem stole s Brazílií.

 

Objevil Galileo planetu Neptun? A věděl o tom?

1

Galileo Galilei
Galileo Galilei
Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn můžete na obloze pozorovat pouhým okem, byť k nalezení Merkuru potřebujete dobré podmínky, zkušenosti a štěstí. Tyto planety byly proto člověku známé odnepaměti. Aby jste spatřili Uran a Neptun, musíte si vzít na toulky noční oblohou alespoň menší dalekohled. Obry Sluneční soustavy se tak podařilo objevit až po vynálezu dalekohledu. Jeden profesor z University of Melbourne přichází s teorií, že Neptun pozoroval Galileo Galilei v roce 1613, tedy plných 234 let před oficiálním objevem.

 

Exoplanety šibalky

3

Simulace exoplanety HD 80606b
Simulace exoplanety HD 80606b
Na škole nás učili, že planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Tyto dráhy jsou jen málo odlišné od kružnic. Astronomové a matematici to popisují pomocí tzv. výstřednosti (excentricity) dráhy. Označuje se písmenech „e“ a nabývá hodnot od 0 do 1. Pokud e = 0, je oběžná dráha planety přesně kruhová. Čím více se hodnota e blíží k 1, tím více se oběžná dráha podobá elipse a je protáhlejší. U planet Sluneční soustavy jsme zvyklí, že jejich dráhy jsou spíše kruhové. Už první objevy exoplanet ale ukázaly, že ve vesmíru to rozhodně nebude pravidlem.

Na Marsu sněží!

Mraky na Marsu
Mraky na Marsu
Celkem zajímavá zpráva prošla v uplynulých hodinách zatím bez většího povšimnutí astronomickými kanály. Z výsledků kosmické sondy Phoenix vyplývá, že během svého několikaměsíčního působení na Marsu odhalila padající sníh!

Vyšlo nové číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru – Gliese 3/2009

gliese_black_logoVyšlo nové číslo elektronického časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru. Gliese 3/2009 si můžete stáhnout ve formátu pdf (3,8 MB) nebo ho si ho nechat zdarma zasílat emailem. Nové číslo si můžete také prohlédnout přímo v internetovém prohlížeči přes službu wobook.com. Na 35 stránkách se dočtete o tom nejdůležitějším, co se odehrálo za poslední 3 měsíce v oblasti výzkumu exoplanet a života ve vesmíru.

Gliese 3/2009

 

Číslo 3/2009 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 6. července 2009.

 

 


 

Kliknutím na obrázek si Gliese můžete prohlédnout na wobook.com – návod

 

Ke stažení:

 

soubor (pdf; 3,8 MB)

 

 

 

Z obsahu: Gliese v tištěné podobě? * Objev první exoplanety astrometrickou metodou? * Objev nejméně hmotné exoplanety * Kdy objevíme exoplanetu s pořadovým číslem 500? * Nahlédněme do budoucnosti výzkumu exoplanet * Na měsíci Titan mohly být podmínky k životu * Život na Marsu: negativní odpověď se bortí * Současnost a budoucnost hledání života ve vesmíru * Seminář o exoplanetách * Science Café o exoplanetách * Kepler duben – červen 2009

 

Celý obsah je k dispozici zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upozornění: problémy s přihlášením

Vážení čtenáři, v posledních týdnech jsme obdrželi několik emailů od čtenářů, kteří se nemohli přihlásit svým přihlašovacím jménem. Pravděpodobně došlo k poškození databáze při aktualizaci redakčního systému. V případě, že by jste se nemohli přihlásit, nechte si zaslat heslo na svůj email (kliknutím na odkaz). Pokud se problém nevyřeší, napište na: kubala(zavináč)exoplanety.cz. Problém by se měl týkat maximálně cca 5 uživatelů a to zřejmě těch, kteří se zaregistrovali hned na počátku existence webu (koncem ledna 2009). Přijali jsme opatření, aby se problém neopakoval. Děkujeme za pochopení.

Exoplanety – hledáme nový domov

0

Pěkný článek o exoplanetách vyšel nedávno v ABC (13/2009). Nyní se jeho verze objevila i na stránkách známého časopisu – odkaz.

Planetární porodnice v binárním systému a zase trochu jinak

0

Vlevo: snímek obou disků pomocí radioteleskopu na vlnové délce 80 mikrometrů. Vpravo: fotografie z Hubblova dalekohledu, která odhalila průkazně jen jeden z disků. Autoři: University of Hawaii a Nathan Smith, University of California v Berkeley
Vlevo: snímek obou disků pomocí radioteleskopu na vlnové délce 80 mikrometrů. Vpravo: fotografie z Hubblova dalekohledu, která odhalila průkazně jen jeden z disků. Autoři: University of Hawaii a Nathan Smith, University of California v Berkeley
Nedávno jsme psali o objevu molekulárního prachu, který obklopuje dvojhvězdu V4046 Sgr. Nyní astronomové ohlásili objev dalšího disku v binárním systému. Zatímco u V4046 Sgr obklopuje jeden disk obě hvězdy, v tomto případě má každá z hvězd svůj vlastní.

 

Dvojhvězdu s označením 253-1536 najdeme ve slavné Mlhovině v Orionu ve vzdálenosti asi 1 300 světelných let. Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště a dělí je vzdálenost 400 AU. Jeden oběh okolo těžiště tak hvězdám zabere celých 4500 let! Hvězdy mají hmotnost jen asi třetiny Slunce.

 

Šest měsíců s exoplanetami

Náš web před pár dny oslavil půl roku provozu. Za tu dobu se nám podařilo projít úspěšně porodními bolestmi a vytvořit úspěšný astronomický portál, zaměřený na exoplanety a astrobiologii.

 

Uran na Měsíci aneb svědectví ze záhrobí

Geologická mapa Měsíce, sestavena na základě měření přístroje GRS sondy Kaguya
Geologická mapa Měsíce, sestavena na základě měření přístroje GRS sondy Kaguya
Dne 10. června 2009 ukončila nárazem o povrch Měsíce svou misi japonská sonda Kaguya. Výsledky, získané kosmoplavcem ze země vycházejícího slunce, ale přicházejí i nyní. Kaguya odhalila stopy uranu i dalších chemických prvků.

 

Nejlepší fotografie z Hubblova dalekohledu

Znovu vypuštěný Hubblův kosmický dalekohled.
Znovu vypuštěný Hubblův kosmický dalekohled.
Hubblův kosmický dalekohled se za více než 19 let proslavil řadou významných astronomických objevů, mimo jiné i na poli výzkumu exoplanet. Veřejnosti je ale legendární astronomický přístroj známý především svými úžasnými fotografiemi. Podívejte se na ty nejlepší z nich.