Natalie Batalha alias nejsympatičtější členka týmu Kepler (ostatní snad prominou) zveřejnila na blogu NASA zajímavý článek o nedávném setkání celého týmu. Na schůzi se debatovalo o různých věcech, my se však zaměříme na jednu z nich, která se nás tak trochu týká. Budeme schopni veřejnosti správně a srozumitelně naservírovat budoucí objevy Keplera?
O počátcích hvězdných soustav víme dosud jen málo, i když mnohé z toho mála nás opravňuje k víře, že jde o dost chaotický proces. Předpokládá se, že z prvotního materiálu – prachu a plynu – se zformují planetesimály, větší tělesa, která se postupně srážejí, spojují a rostou. Jakmile překročí určitou velikostní mez, začnou nasávat prach a zhušťovat kolem sebe také plyn. Ty nejúspěšnější, které překročí desetinásobek zemské hmotnosti, tak činí natolik úspěšně, že se stanou plynnými obry, ty menší se musejí spokojit s převážně kamenným nebo ledo-kamenným složením.
Mlhovina Laguna (M8) v souhvězdí Střelce je nepochybně dobře známa všem milovníkům noční oblohy. Vzhledem k tomu, že je od nás vzdálena jen nějakých 5 000 světelných let, stala se vděčným cílem pozemských i kosmických dalekohledů. NASA nedávno zveřejnila nový spektakulární snímek této slavné mlhoviny.
V červenci jsme vás informovali o možném objevu exoplanety WASP-3 na základě analýzy časování tranzitů. Jádro tehdejšího týmu, rozšířené o astronomy z dalších zemí, nyní hlásí možný objev druhé exoplanety u hvězdy WASP-10. Na objevu se podíleli i čeští a slovenští astronomové.
Na našem webu a v časopise Gliese obvykle píšeme o nově objevených exoplanetách, případně velmi nadějných kandidátech, jejíchž potvrzení je pouze otázkou času. V astronomických kuloárech a vědeckých článcích, určených spíše odborné veřejnosti, se však potulují exoplanetární duchové. Objekty, které by mohly být exoplanetami, ale na své potvrzení už hodně dlouhou čekají a dost možná se ho nedočkají nikdy. Kromě toho zde máme velmi zajímavé příběhy z objevů těles, které se postupem času ukázaly jako falešné exoplanety. Rozhodli jsme se čas od času po vzoru Foxe Muldera otevřít zaprášené archívy a povyprávět příběhy nepotvrzených kandidátů na exoplanety…
Koncem 90. let minulého století byl Mars hlavním cílem astrobiologické pozornosti. Desítky kosmických sond, které okupovaly oběžnou dráhu, odebíraly vzorky povrchu a proháněly se po rudé planetě moc náznaků z dávné či současné přítomnosti života na čtvrté planetě Sluneční soustavy nenašly. Neznamená to nutně, že by život na Marsu nikdy nebyl. To se jen z hledání života na rudé planetě stala fádní nuda, která jen zřídka kdy přinese významný posun vpřed. Je to asi stejné, jako kdybyste chtěli zjistit přítomnost a rozmanitost ryb v přehradě tím, že si postavíte dalekohled na 20 km vzdálené hoře. Postupně stavíte stále větší a důmyslnější dalekohledy, spektrografy a jste patrně posledním obyvatelem vísky, který nechápe absurdnost svého chování. Kosmické agentury zatím nezačaly hledat život na místech, kde by se skutečně v minulosti či současnosti nacházet mohl.
Pod záštitou NASA probíhá letos poprvé celosvětově pozorování Měsíce. Zapojit se do akce může každý velmi snadno. Jak? V sobotu 18. září zakloňte svou hlavu k nebi a alespoň na okamžik se podívejte na našeho nejbližšího kosmického souseda. Pokud máte doma dalekohled, neváhejte ho vytáhnout na čerstvý vzduch a pokochat se pohledem na měsíční krátery a moře. Akce má samozřejmě daleko větší rozměr než pouze symbolické koukání na Lunu.
V lednu příštího roku vyjde první tištěná Exoplanetární ročenka. Její výslednou podobu můžete ovlivnit i vy! Stačí hlasovat v anketě na našem webu. Ankety i další informace o připravovaném projektu naleznete na adrese www.exoplanety.cz/exoplanetarni-rocenka
Mnoho lidí se domnívá, že pozorování planet Sluneční soustavy pozemskými dalekohledy je v době kosmických sond naprostou ztrátou času. Opak je ovšem pravdou! Kosmické dalekohledy, internet a CCD kamery společně s výzkumem „z blízka“ daly astronomům do rukou mocnou zbraň, díky které lze rozlousknout další tajemství, ukrytá v rozličných koutech našeho planetárního systému. Před pár dny vyšla studie, zabývající se letním dopadem planetek do atmosféry Jupiteru. Chvála směrem k astronomům amatérům prostupuje celým příběhem jako neuvěřitelná a fascinující nit.
Exoplaneta zemského typu, která okolo svého slunce obíhá v obyvatelné zóně, bude veřejnosti představena v květnu 2011. Nejedná se o únik informací z týmu dalekohledu Kepler, ale o výsledek zajímavé statistické analýzy.
Astronomové mají už nějaký ten pátek v hledáčku velmi zajímavou hvězdou v souhvězdí Ryb. BP Psc se tváří jako mladá hvězda. V jejím okolí byl nalezen prachový disk a zaznamenány byly i jety, což jsou vlastnosti typické pro mladou hvězdu, u které se zrovna rodí planetární systém. Ženy si často ubírají léta ze svého věku, avšak BP Psc to opravdu přehnala.
Kosmický dalekohled Kepler byl do vesmíru vyslán v březnu 2009, aby nalezl exoplanety zemského typu, na jejíchž povrchu se mohou nacházet podmínky k životu. Do dnešních dní byly představeny oficiální objevy 6 exoplanet a 700 kandidátů na exoplanety. O průběhu mise pravidelně informuje ve speciální rubrice. Nyní máte jedinečnou příležitost položit otázku jednomu z astronomů, který se zabývá vyhodnocováním dat z kosmického dalekohledu Kepler!
Horcí Jupiteři to nemají ve vesmíru lehké. Vznikají obvykle ve vzdálenějších končinách planetárního systému, následně však migrují směrem k mateřské hvězdě a podle nejnovější studie je nečeká příliš optimistická budoucnost.
Vlastně není tak slavná, v médiích o ní neuslyšíte, na mnohých astronomických webech se o ní nedočtete… V astronomických kruzích se proslavila jako věrná kopie našeho Neptunu…tedy kopie pouze co do hmotnosti a velikosti. Gliese 436 b se stala mementem a připomínkou nedokonalosti naší techniky a ementálových děr v planetárních teoriích.
Z historického hlediska je výzkum planet u cizích hvězd stále mladým oborem. Přesto v něm dnes dosahují astronomové významných úspěchů a před námi se pomalu otevírají dveře vzrušující budoucnosti. Čekají nás objevy exoplanet zemského typu, rozvoj přímého zobrazení a výzkumu atmosfér exoplanet. Novou vábničkou následujících let jsou objevy měsíců exoplanet. Podle nové studie od vědců z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics bychom se mohli dočkat i objevů „exosopek“.
Hvězda CW Leonis, která je ve vědeckých kruzích známá spíše pod označením IRC +10216, se do historie zapsala jako poměrně zajímavá uhlíková hvězda. Přestože se nachází jen asi 500 světelných let od Země a je mnohem větší a hmotnější než naše Slunce, na obloze bychom ji v souhvězdí Lva hledali stěží. Pokud by však naše oči šly přepnout do infračervených vlnových délek, byla by CW Leonis jednou z nejjasnějších hvězd na obloze.
Výsledky ankety Na exoplanety.cz chodím nejčastěji…
Celkem hlasovalo: 174 čtenářů
Nyní můžete hlasovat dokonce ve třech anketách, které se týkají připravované Exoplanetární ročenky. O novém projektu se více dočtete na www.exoplanety.cz/exoplanetarni-rocenka