Vlastně není tak slavná, v médiích o ní neuslyšíte, na mnohých astronomických webech se o ní nedočtete… V astronomických kruzích se proslavila jako věrná kopie našeho Neptunu…tedy kopie pouze co do hmotnosti a velikosti. Gliese 436 b se stala mementem a připomínkou nedokonalosti naší techniky a ementálových děr v planetárních teoriích.
Planeta obíhá okolo hvězdy o hmotnosti i velikosti asi poloviny Slunce, kterou nalezneme ve vzdálenosti 33 světelných let směrem v souhvězdí Lva. Informace o samotné exoplanetě nabízíme v tabulce, kde ji srovnáváme s Neptunem:
Porovnání exoplanety GJ 436 b a Neptunu
V dubnu letošního roku byly zveřejněny výsledky průzkumu atmosféry exoplanety kosmickým dalekohledem Spitzer. Podle teoretických modelů se předpokládalo, že atmosféra Gliese 436 b bude poměrně bohatá na metan a chudá na oxid uhelnatý. Spitzer ovšem prokázal pravý opak. Více se dočtete v článku Spitzer: nevěřím vlastním detektorům, on tam není metan!
Joseph Harrington z University of Florida představil na konferenci v Exeteru jedno z možných vysvětlení nesouhry teoretických předpokladů s pozorovanou realitou. Gliese 436 b obíhá okolo své hvězdy s periodou jen 2,6 dní. Asi nikoho proto nepřekvapí, že exoplaneta má vázanou rotaci, takže je ke svému slunci natočena stále stejnou stranou. Ačkoliv…abychom byli přesní, v případě Gliese 436 b je nutné hovořit o tzv. „falešné vázané rotaci“. Exoplaneta totiž oběhne okolo své hvězdy za 2,6 dní, ale jedna otočka okolo osy ji zabere přibližně o 7 hodin méně.
Vraťme se ale zpět k malému výskytu metanu v atmosféře. Harrington se domnívá, že metan je v atmosféře obsažen poměrně hojně, avšak pouze na noční (odvrácené) straně. Jakmile se metan dostane silným prouděním na denní stranu, je „zničen“ ultrafialovým zářením blízké hvězdy.
Spitzer přitom dokáže prozkoumat atmosféru na přechodu mezi denní a noční stranou, takže metan neměl šanci detekovat.
Zda je tato hypotézy pravdivá, se ukáže nejspíše až po výzkumu dalších podobných exoplanet.
Zdroj: astronomynow.com