Za pár dní tomu budou dva roky od okamžiku, kdy k Hubblovu dalekohledu naposled zamířil americký raketoplán. Podle hrubého odhadu byla servisní misí prodloužena akceschopnost legendárního astronomického přístroje o pět let. Vše se bude odvíjet zejména od stavu gyroskopů – obřích setrvačníků, které udržují polohu dalekohledu v kosmickém prostoru. Nástupcem Hubblova dalekohledu má být Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST). Nad jeho startem se ovšem stahují černé rozpočtové mraky.
Jeden z nejúspěšnějších lovců exoplanet – projekt SuperWASP představil nové a poměrně zajímavé objevy z říše horkých Jupiterů. Mezi novými úlovky tranzitní fotometrie je exoplaneta s nálepkou rekordmana, hvězda chudá na kovy a potvrzený objev exoplanety HAT-P-30 b.
Projekt Anglo-Australian Planet Search (AAPS) už má na svém kontě objev několika planet mimo Sluneční soustavu. Na seznam úlovků nyní přibyla exoplaneta HD 38283 b, která má hmotnost asi 0,36 Jupiteru, což je přibližně srovnatelné s naším Saturnem. Exoplaneta byla objevena metodou měření radiálních rychlostí a podle všeho nevykonává tranzity, takže poloměr a hustotu planety nezjistíme. Co ovšem odděluje HD 38283 b od jiných podobných úlovků z poslední doby, je její oběžná dráha. Velká poloosa oběžné dráhy planety dosahuje 1,02 AU, což je o chloupek více ve srovnání se Zemí. Mateřská hvězda je v tomto případě členkou spektrální třídy F, její parametry (hmotnost, teplota) jsou podobné našemu Slunci.
Z vesmíru nejsou vidět hranice, nejsou vidět rozdíly mezi lidmi. Vesmír je náš domov a J. Gagarin nás přesně před 50. lety do něj pozval. Po celém světě se dnes koná premiéra nového filmu „First orbit“ („První oběh“). Seznam míst, kde je možné na Zemi film shlédnout najdete v odkaze. Pokud to máte na zmíněná místa daleko, nemusíte zoufat, partnerem projektu je Youtube.com, takže si uvařte kávu a zahleďte se z pohodlí vašeho domova na historii, která se psala před půl stoletím…
Prožíváme opravdu historickou epochu dějin lidstva. Zpráva „sovětský člověk navštívil vesmír“ v několika vteřinách obletěla Zemi. Někteří naší čtenáři se o tom dozvěděli již včera ze zvláštního vydání RP. V Sovětském svazu byla 12. dubna 1961 vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď „Vostok“ s člověkem na palubě. Kosmonautem pilotem kosmické lodi „Vostok“ byl občan Svazu sovětských socialistických republik letec major Jurij Alexejevič Gagarin.
(Rudé právo, 13. dubna 1961, odkaz)
Debra Fischer z Yale University patří mezi nejúspěšnější lovce exoplanet. Před časem dostala grant ve výši 40 000 dolarů (asi 680 000 Kč) od slavné Planetary Society, jejímž spoluzakladatelem byl astronom a spisovatel Carl Sagan (mimo jiné autor knižní předlohy k filmu Kontakt). Fischer pracuje na projektu FINDS Exo-Earths (Fiber-optic Improved Next generation Doppler Search for Exo-Earths), jehož úkolem je zpřesnění hlavní současné metody detekce exoplanet.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením A. Derekase (Eötvös University, Budapešť, Maďarsko) představil v časopise Science objev další zákrytové trojhvězdy kosmickým dalekohledem Kepler. Nejedná se o první takový případ, už na začátku letošního roku jsme vás informovali o podobném objevu – viz odkaz.
V časopise Astronomy & Astrophysics by měl v nejbližší době vyjít článek A likely exoplanet orbiting the oscillating K-giant alpha Arietis, ve kterém mezinárodní tým astronomů oznámí možný objev exoplanety u hvězdy Alfa Ari. Nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Berana můžete vidět na obloze pouhým okem (viz mapa). Pokud by se existence exoplanety potvrdila, stala by se Alfa Ari druhou nejjasnější hvězdou na severní obloze, u které byla nalezena planeta.
Výzkum exoplanet patři mezi nejnáročnější astronomické disciplíny. Technické vybavení a schopnosti současné astronomie nejsou ani zdaleka tak rychlé, aby udržely krok s tužbami a teoretickými dýchánky vědců. Čas od času se proto na scéně objeví více či méně kontroverzní teorie, kterou nebudeme v nejbližších letech potvrdit astronomickými pozorováními. S jednou takovou přicházejí Dan Hooper a Jason H. Steffen (Center for Particle Astrophysics, Fermi National Accelerator Laboratory, Batavia).
Duben patří mezi jarní měsíce. Den se prodlužuje. 1. dubna Slunce vychází v 6 h 33 min SELČ a zapadá v 19 h 20 min SELČ. Den trvá 12 h 47 min. Na konci měsíce, 30. dubna vychází Slunce v 5 h 37 min SELČ a zapadá ve 20 h 20 min SELČ. Den trvá 14 h 43 min.
Už více než rok přinášíme čtenářům aktuální informace nejen o výzkumu exoplanet ale také z dalších oborů astronomie a kosmonautiky prostřednictvím naši stránky na Facebooku: www.facebook.com/exoplanety.cz. Za tu dobu jsme se stali jednou z nejúspěšnějších českých astronomických stránek na této sociální síti. Stránku si můžete prohlédnout i v případě, že nejste na Facebooku registrováni. Příspěvky se také zobrazují v pravém sloupci na webu.
Kromě Facebooku máme rovněž účet na twitteru. Krátké novinky z twitteru se opět zobrazují také v pravém sloupci. Tuto službu bychom chtěli nyní využívat podstatně více, takže stojí za to se na náš web vracet častěji. Novinky z twitteru lze odebírat také pomoci RSS (odkaz).
Před rokem 1995 měla astronomie de facto jen jednu základní teorii, podle které vznikly planety Sluneční soustavy. Astronomové si byli poměrně jistí v kramflecích a domnívali se, že vznik a vývoj planet mají relativně slušně zmapován. Jenomže v polovině 90. let minulého století jsme začali objevovat první planety mimo Sluneční soustavu a naše naivní představy se zhroutily jako domeček z karet.
„Počkejme si na konečné výsledky“ – podobnou větou obvykle odrážejí politici zvídavé dotazy novinářů v okamžiku, kdy je po volbách sečteno jen pár procent hlasovacích lístků. V podobné roli se nyní ocitají astronomové v oblasti odhadu počtu exoplanet zemského typu v naší Galaxii.
Jason Rowe nakreslil schéma tranzitů všech exoplanetárních kandidátů, které dosud objevil kosmický dalekohled Kepler. Na obrázku by tak mělo být 1235 kandidátů u 997 hvězd. Největší hvězda má poloměr 6,1 Slunce, nejmenší třetinu Slunce. Osamocenou hvězdou v pravé části obrázku je Slunce. Před diskem naší mateřské hvězdy zrovna přechází Jupiter a Země.
Obrázek si můžete ve větším rozlišení stáhnout v odkaze.
Podrobnosti o objevených kandidátech naleznete v dřívějším článku.
Fotograf Terje Sorgjerd strávil týden na severu Norska, aby pořídil úchvatné video, zachycující polární záře. Podrobnosti naleznete v odkaze. Pokud vás video zaujalo, můžete si pustit podobně laděné záběry, na které jsme odkazovali v loňském roce – odkaz.
The Aurora from Terje Sorgjerd on Vimeo.
NASA musela v uplynulých dnech po delší době řešit drobný problém s kosmickým dalekohledem Kepler. Po aktualizaci software došlo k resetu, který ale nedopadl příliš dobře. Kosmický dalekohled nahlásil chybu a okamžitě přešel do nouzového režimu (safe-mode), což v praxi není nic dramatického. Občasné spouštění tohoto režimu provázelo misi především v roce 2009. Dalekohled ukončí vědecká pozorování a v kosmickém prostoru se natočí takovým způsobem, aby jeho solární panely byly nasměrovány ke Slunci.
Současný výpadek potkal Keplera 14. března. Vědecké operace pak byly obnoveny 20. března večer našeho času po 144 hodin trvající odmlce.
Projekt HATNet (Hungarian Automated Telescope Network), který disponuje kamerami na Havaji a v Arizoně, představil novou tranzitující exoplanetu. HAT-P-30 b je horkým Jupiterem se značně skloněnou rovinou oběžné dráhy. Čerstvý objev potvrzuje teorii, o které se šušká posledních několik měsíců. Podle dosavadních výsledků se zdá, že exoplanety s extrémním sklonem oběžné dráhy, obíhají okolo hmotnějších a teplejších hvězd.
Po delší odmlce vám přinášíme druhý díl nepravidelného seriálu o exoplanetách, jejichž existence dosud nebyla potvrzena nebo byla v průběhu času zpochybněna. Rozhodli jsme se čas od času po vzoru Foxe Muldera otevřít zaprášené archívy a povyprávět příběhy nepotvrzených kandidátů na exoplanety. Tentokrát se podíváme na zajímavého kandidáta s názvem BOKS-1 b.
