Jednou z relativně moderních odnoží astronomie je vědní disciplína, která se nazývá astrochemie. V posledních letech se astrochemie stala významnou berličkou astrobiologie a přináší cenné informace z nejranější fáze vzniku života.
Planetu, žížalu nebo člověka neuplácáte jen tak z vakua. Představte si, že jste právě odchytili jeden z atomů uhlíku z vaší kůže, vlasu či nehtu a podrobili ho důkladnému výslechu. Atom by vám vyprávěl dlouhý příběh proti toku času. Zpočátku by se jednalo dost možná o nudné zážitky, konec by však byl ve znamení popisu jeho vzniku před miliardami let někde v nitru hvězdy.
Výzkum mezihvězdného prostředí je pro astrobiology nesmírně důležitý. Kosmickým dalekohledům i jejich pozemským kolegům se už podařilo odhalit řadu zajímavých organických sloučenin, které hrají důležitou úlohu při vzniku života.
Dalekohled Williama Herschela na Kanárských ostrovech objevil v mezihvězdném prostředí dosud nejkomplexnější organickou molekulu – antracen. Teleskop o průměru 4,2 m se zaměřil na poměrně hustý mezihvězdný oblak, který se nachází v souhvězdí Persea ve vzdálenosti 700 světelných let směrem k hvězdě Cernis 52.
Pokud jsou molekuly antracenu vystaveny ultrafialovému záření, mohou reagovat s vodou a amoniakem za vzniku aminokyselin a dalších sloučenin, které jsou klíčové pro vznik života.
Astronomům se už dříve podařilo nalézt molekuly antracenu v meteoritech, jejich odhalení v mezihvězdném prostoru si však na své konto připsali až nyní vědci z Kanárského astrofyzikálního institutu (IAC). Ve stejném mezihvězdném mračnu se před dvěma lety podařilo objevit také naftalen.
Zdroj: astrobio.net