Už řadu desetiletí se astronomové snaží zachytit signál mimozemských civilizací nebo nás alespoň přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Ručička na pomyslných vahách se však ani přes objevy moderní astronomie nepohnula žádným směrem. Vesmír stále mlčí…
Píše se rok 1996 a vědci hlásí, že v Antarktidě nalezený meteorit může způsobit převrat v hledání života ve vesmíru. Tajemný kámen ALH84001 má v papírech jako místo původu tučným písmem vepsáno Mars.
Vzdálené supernovy na snímcích z Hubblova dalekohledu. Přestože září více než zbytek mateřské galaxie, je to stále méně, než předpokládají výpočty.
Věda je drahá záležitost a hledání exoplanet není výjimkou, zvláště pokud se provádí z kosmického prostoru. Na papíře nalezneme desítky (!) projektů, které jsou více či méně zaměřeny na hledání a výzkum planet u cizích hvězd. Tyto „papírové“ projekty vznikají a zanikají, dostávají se do dalších fází, aby byly následně opět zrušeny. Jen málokterý z nich se dostane z papírových snů do hmatatelné reality a vydá se do vesmíru, aby nám poodhalil některé z jeho nových tajemství …
Po knize Raketoplány – příběh kosmických korábů mi u nakladatelství Computer Media vychází druhá kniha, která se tentokrát věnuje Mezinárodní kosmické stanici.
Ledový vulkanismus v jižních částech Enceladu na snímku ze sondy Cassini.
V sobotu 21. listopadu prolétla kosmická sonda Cassinu už poněkolikáté nad povrchem Saturnova měsíce Enceladus. Už krátce po průletu přicházejí na Zemi fascinující snímky tohoto tajuplného světa.
Do dnešních dní se podařilo objevit na 400 planet, jenž obíhají okolo cizích hvězd. Mezi stovkami vzdálených světů jsou opravdu netradiční kousky – exoplanety s protáhlými oběžnými dráhami, stejně jako kaskadéři, obíhající velmi blízko ohnivé náruče své hvězdné matky. Některé exoplanety to dokonce zvládají hravě v opačném směru a ještě jim zbude čas se dohadovat o svém prvenství…
V pátek probleskla sdělovacími prostředky zpráva o objevu vody na Měsíci. Píše se 9. října 2009 a urychlovací stupeň Centaur dopadá do kráteru Cabeus v blízkosti jižního pólu Měsíce. O několik okamžiků pozdější prolétá vyvrženým oblakem prachu kosmická sonda LCROSS a zkoumá jeho složení, aby se následně sama roztříštila o povrch Měsíce.
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis (STS-129). Online přenos ze startu Vám v češtině přineseme od 16:30 na našem twitteru. Vše podstatné můžete sledovat také živě na kanálech NASA TV.
Astronomové si více než 60 let lámali hlavu tím, proč má Slunce méně lithia v porovnání s ostatními hvězdami. Nyní se zdá, že záhada byla rozlousknuta. Lithium chybí plodným hvězdám, tedy těm stálicím jenž se mohou pochlubit planetární rodinou.
Na 30 astronomů, geologů, astrobiologů a náboženských představitelů se sjelo do Vatikánu, aby zde od 6. do 11. listopadu debatovali o životě ve vesmíru. Místo setkání není zase tak překvapivé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Současný ředitel Vatikánské observatoře – jezuita José Gabriel Funes už před časem dal najevo, že existence mimozemských civilizací není v rozporu s učením římskokatolické církve.
Hvězdy HR 8799 a její okolí pohledem dalekohledu Spitzer.
Možná si na to ještě pamatujete. Koncem minulého roku probleskla sdělovacími i astronomickými kanály senzační zpráva o objevu hned tří exoplanet přímým zobrazením dalekohledy na Havajských ostrovech. Astronomové na Zemi tehdy dali svým kosmickým kolegům „exoplanetárním hattrickem“ pořádnou lekci. Nyní se na tři exoplanety a jejich blízké okolí u hvězdy HR 8799 podíval kosmický dalekohled Spitzer.
Dopad kulek simuloval dopad planetky na zemský povrch.
Současné astrobiologické studie hovoří o ranné Zemi jako o relativně pusté planetě s nepříliš velkým výskytem organických sloučenin. Právě na nich je ale dnes náš život od základu postaven. Už dlouho se vědci domnívají, že organické sloučeniny byly na Zemi dopraveny z vesmíru. Někteří jdou ve svých úvahách ještě dál a domnívají se, že i voda byla z velké části dopravena z vesmíru a snad i samotný život nevznikl na Zemi, ale daleko v kosmickém prostoru. Teorie tzv. panspermie má své zaryté zastánce i odpůrce už desetiletí.
Dobré zprávy přišly od vědeckého týmu, který pracuje s kosmickým dalekohledem Kepler. V tuto chvíli je už oficiálně jasné, že informace o vážných problémech lovce exoplanet, zveřejněné v časopisu Nature, nebyly pravdivé. NASA více méně potvrdila druhou verzi „příběhu“, o které jsme psali před několika dny.
Nečekané pokračování má nedávná zpráva, podle které má kosmický dalekohled Kepler technické problémy (viz náš včerejší článek). Podle všeho se jednalo o mylné informace časopisu Nature a Kepler je na tom relativně dobře.
Kosmický dalekohled Kepler, do jehož mise vkládala NASA velké naděje, má vážnou poruchu. V důsledku technické závady je téměř vyloučeno, že se podaří najít exoplanetu o velikosti Země, jenž obíhá v obyvatelné zóně, v nejbližších 3 letech.
Z obsahu: Objev první tranzitující exoplanety * Jmenuje se HD 209458 b * Nejznámější vyhledávací projekty – tranzitní fotometrie * Kosmické dalekohledy a tranzitní fotometrie
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.