V astronomických a publicistických kuloárech už nějaký ten pátek probíhá diskuse na téma, které nepochybně napadlo nejednoho zájemce o hledání cizích světů. Měly by mít exoplanety svá vlastní jména nebo se spokojíme s neosobní a neromantickou řečí čísel a písmen?
Výsledky ankety Co podle vás vyhubilo dinosaury?
|
|
|
Celkem hlasů: 139
Výsledky ankety Souhlasíte s letním časem?
|
|
|
Celkem hlasů: 128
Bez velkého zájmu médií i astronomických webů byl před pár dny oznámen na kongresu Královské astronomické společnosti v Glasgow jeden z největších letošních objevů. Astronomům se podařilo objevit hnědého trpaslíka s poněkud neromantickým názvem UGPS J072227.51-054031.2 (nebo zkráceně UGPS 0722-05). Zajímavá není pouze jeho povrchová teplota, která se odhaduje na pouhých 230 °C, ale především vzdálenost této nedokonalé hvězdy od nás. Hnědý trpaslík UGPS 0722-05 se nachází směrem v souhvězdí Jednorožce ve vzdálenosti pouhých 9,6 světelných let, což jej pasuje do role 7. nejbližší hvězdy po Slunci.
Americký raketoplán Discovery se už v sobotu odpojil od Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a zahájil přípravy na přistání. Na plochu Kennedyho vesmírného centra měl kosmický koráb dosednout už včera odpoledne našeho času. Kvůli špatnému počasí bylo přistání odvoláno. Další šanci dostává Discovery dnes ve 13:34 našeho času. V případě, že svatý Petr bude proti i tentokrát, může NASA přistání odložit o jeden oběh (cca 90 minut) nebo dosednout na záložní základně v Kalifornii.
Situaci sledujeme a přinášíme vám aktuální informace prostřednictvím našeho Facebooku. Přistání rovněž přenáší NASA TV, kterou lze naladit například na této stránce.
Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí do atmosféry velké množství popelu. Na vlastní kůži to pocítily nejen stovky evakuovaných osob ale většina pasažérů, kteří se v posledních hodinách rozhodli pro cestu letadlem. Většina států severní a západní Evropy uzavírá vzdušný prostor a v letištních halách se rozléhá neobvyklé ticho, jako by snad Francie nakazila celý starý kontinent stávkovou horečkou. Všechno má i svou světlou stránku, i když někdy jen hodně malou. Popel z Islandu by mohl o tomto víkendu zabarvit západ slunce.
Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) pokračuje v přípravách nové laboratoře pro výzkum Marsu. Vozítko Mars Science Laboratory bylo v květnu minulého roku pokřtěno jménem Curiosity – viz článek. Start dosud největšího pojízdného marťanského robota je naplánován na konec příštího roku.
Trochu stranou hlavních exoplanetárních žní se klube nejzajímavější disciplina. Drtivá většina exoplanet byla objevena nepřímými metodami. Přítomnost exoplanety se projeví na základě jejího vlivu na mateřskou hvězdu – ať už se jedná o vliv gravitační (metoda měření radiálních rychlostí, zpožďování záblesku pulsaru, gravitační mikročočky) nebo tranzitní fotometrií. Pozorovat exoplanetu přímo je velmi nesnadné, neboť vyzařuje jen asi miliardtinu světla ve srovnání se svou mateřskou hvězdou.
Ve vesmíru operují dva kosmické dalekohledy s úkolem hledat nové exoplanety tranzitní metodou. Na frak jim však zatím dává pozemská přehlídka SuperWASP, disponující kamerami na severní a jižní polokouli. Lidé okolo úspěšného lovce exoplanet oznámili objev 9 nových exoplanet.
Projekt SuperWASP oznámil objev dvou nových horkých Jupiterů. Počet známých tranzitujících exoplanet se rozrostl na 73.
Nové přírůstky jsou typickými horkými Jupitery. Jedná se o obří exoplanety, obíhající velmi blízko svých mateřských hvězd. Exoplanety dostaly názvy WASP-22 b a WASP-26 b. Druhá jmenovaná obíhá okolo hvězdy podobné našemu Slunci.
Podrobnosti o družici a nosné raketě naleznete v našem starším článku.
Nejskloňovanějším slovem na našem webu je „exoplaneta“. Co to ale vlastně exoplaneta je? Většina čtenářů asi vyhrkne, že exoplaneta je planeta, obíhající okolo cizí hvězdy. Že se jedná o objekt, nacházející se mimo Sluneční soustavu, je patrné už z názvu „extrasolární planety“. Ale co to je planeta? Je to sice neuvěřitelné, ale do nedávna nedisponovala astronomie definicí tohoto pojmu.
Na světě jsou první radarové snímky, ukazující nejznámější uhlovodíkové jezero na Titanu – Ontario Lacus. Jezero se velmi podobá svým protějškům na Zemi, najdeme tam pláže, příční přítoky a delty naplavenin. Snímky byly pořízeny během průletů T57 a T58 (22. června a 8. července 2009) a zapracovány a zveřejněny byly teprve nedávno.
Celý článek najdete na vzdalenesvety.cz
Číslo 2/2010 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 6. dubna 2010.
Z obsahu: Historický průlom: dalekohled VLT získal spektrum exoplanety * Po třiceti letech je to oficiální: Chicxulub vyhrál * Sestřenice Slunce nás chce vyvraždit? * Analýza: vyřeší nejistou budoucnost NASA červení trpaslíci? * Hmotné hvězdy jsou plodné jen krátce * K výzkumu exoplanet nejsou potřeba velké přístroje * Kepler (leden – březen) * Astronomové útočí na teorii o vzniku Měsíce, za vším je jaderný výbuch?!
Planeta Mars fascinuje lidstvo od nepaměti, a od počátku je i cílem pozornosti kosmických sond. Bohužel, ne všechny informace se dostávají v nezkreslené podobě na veřejnost, a mnohé převratné objevy skončily ukryty v tajných archívech kosmických agentur a tajných služeb. I pouhé drobečky, které unikly bdělým cenzorům, však bohatě stačí k tomu, abychom si udělali obrázek o tom, jak to na Marsu ve skutečnosti vypadá.
Celý popis fascinujícího objevu najdete na www.vzdalenesvety.cz
Do dnešních dní se astronomům podařilo objevit 442 exoplanet (dle katalogu na exoplanet.eu). Ve vesmíru v současné době pracují dva kosmické dalekohledy, které by měly v nejbližších měsících a letech způsobit v katalozích exoplanet hotové zemětřesení.
Nebojte, nevyhlašujeme veřejnou sbírku na první český hvězdolet k rudé planetě. Určitě jste už někdy slyšeli o netradiční kampani NASA, kterou v poslední době převzaly i jiné kosmické agentury. Vždy, když se chystá do vesmíru kosmická sonda, vyhlásí její tým šikovnou propagační kampaň. Během několika sekund se můžete přes internet zdarma zaregistrovat a vaše jméno (či iniciály blízké osoby) budou vypáleny na DVD nebo nahrány na čip a odeslány společně se sondou vstříc dobrodružstvím při výzkumu Sluneční soustavy.
Na kongresu v Santa Barbaře zatím nebyl ohlášen žádný významný objev a diskutuje se spíše v teoretické a obecné rovinně o budoucnosti výzkumu exoplanet. Dosud ale zazněly zajímavé příspěvky od špičky v oboru a vy je můžete shlédnout na internetu: http://online.kitp.ucsb.edu/online/exoplanets_c10/.K dispozici budou postupně i další příspěvky. Kongres probíhá v Kalifornii do pátku.
Určitě jste o tom před pár dny slyšeli. Novináři a zejména ti bulvárně ladění stanovili další datum konce světa. K překvapení všech to není termín blížících se parlamentních voleb a dokonce ani oblíbený rok 2012, ale poněkud vzdálenější údobí …. přibližně za 1,5 milionů let. Tou dobou se ke Slunci možná přiblíží hvězda Gliese 710 a způsobí paseku ve vnějších i vnitřních částech Sluneční soustavy.
