Ve dnech 23. až 25. října proběhne v prostorách Hvězdárny ve Valašském Meziříčí seminář na téma Planetární soustavy ve vesmíru. Velká část semináře bude věnována exoplanetám. Program semináře a další informace naleznete na stránkách hvězdárny.

Elektronický časopis Gliese letos vyjde celkem 5x. Kromě čtyř běžných čísel se můžete v listopadu těšit na speciální číslo, věnované tranzitní fotometrii, která je jednou z metod, používaných k hledání a výzkumu exoplanet.

Kosmické sondy nám už před delším časem prozradily, že se na povrchu Marsu kdysi nacházela voda v kapalném skupenství. Přítomnost řek a jezer v dávné historii planety dokazují geologické útvary i rozbory marťanské půdy. Nejnovější studie prokazuje to, o čem vědecká obec spekulovala už delší dobu. Voda na Marsu tekla i při nízkých teplotách.

 

Vědci z NASA se domnívají, že voda na Marsu mohla být v kapalném skupenství i při teplotách nižších než je 0°C. Za vším jsou minerální látky, které voda na rudé planetě obsahovala. Prvky jako křemík, železo, hořčík, draslík, vápník a hliník mohly snížit bod mrazu vody.

 

Zdroj: spaceref.com

 

 

 

V sobotu 13. června od 16:00 bude v Lidovém domě ve Frýdku-Místku přednášet dr. Jiří Grygar. Téma přednášky je Proč astrologie nefunguje, kdežto astronomie ano? Jiří Grygar přednášel na stejném místě už jednou v březnu 2005. Vzhledem k tomu, že je to asi 5 minut chůze od mého bydliště, tak se tam určitě uvidíme :-)

 

Lidový dům ve F-M na mapy.seznam.cz

Hledání a výzkum exoplanet je v současné době nejdynamičtěji se rozvíjejíce části astronomie. Pátráni po planetách u cizích hvězd samozřejmě úzce souvisí také s otázkou života ve vesmíru, která je doménou mladého vědního oboru – astrobiologie. Jak jsou na tom exoplanety a astrobiologie v České republice?

 

Článek vyšel na stránkách www.osel.cz.

Indie a USA v těchto dnech jednají o společném hledání vody na Měsíci. Indie už má na oběžné dráze okolo Měsíce svou sondu Chandrayaan-1, která se do vesmíru vydala v loňském roce. NASA hodlá poslat svého zástupce k našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi během června.

 

Stáhněte si videozáznamy a prezentace z přednášek předních světových odborníků!

 

Space Telescope Science Institute nedávno pořádal sympozium pod názvem „Hledání života ve vesmíru“. Hlavním tématem, které se prolínalo celým setkáním, byla současnost a budoucnost hledání odpovědi na věčnou otázku…

 

Člověk vždy zasněně vzhlížel na oblohu a upíral svůj zrak směrem k rudé planetě Mars. Desítky sci-fi knih, tisíce vědeckých článků, mnoho zasvěcených životů, kanály na Marsu,…nástup kosmonautiky přinesl po oběžné dráze Země a Měsíci jasný cíl: Mars. Už první fotografie z kosmických sond, které prosvištěly kolem tajuplného světa byly studenou sprchou pro fandy života na Marsu. Žádné kanály, žádný život, jen pustá a mrtvá krajina kosmického souseda naší planety. Naděje se proto vkládaly do přítomnosti alespoň primitivního života, jenž mohl obývat Mars dnes nebo v dobách minulých. V roce 1976 ztělesňovala veškeré naděje mise dvojice sond Viking. Hledači života ale poslali na Zemi pesimistickou zprávu, že život nenašly. Zájem o Mars na 20 let ustal. Je na Marsu život? Byl na Marsu někdy život? Veškeré teorie o životě na Marsu, založené na výzkumech kosmických sond v posledních více než 40 letech se dnes bortí jako domeček z karet…

 

PageRank webu exoplanety.cz se ihned po založení webu vyhoupl z 0 na 5, což je na vědecký web velmi vysoké číslo. Dnes jsme zaznamenali další změnu, když se PageRank zvýšil na číslo 6. Stejnou hodnotu má např. astro.cz, ian.cz a další astronomické weby s dlouhou historií. Děkujeme všem, kteří se o tento úspěch postarali. Jedná se o důkaz, že fungování webu exoplanety.cz je efektivní a jde správných směrem.

NASA představila jméno budoucího roveru pro výzkum Marsu. Ten by se měl na rudou planetu vydat v roce 2011. V soutěží amerických žáků vyhrálo jméno Curiosity.

 

Podle nových studií zřejmě život přežil velké bombardování, které postihlo naši planetu před 4 miliardami lety. Pokud se tyto domněnky potvrdí, vrhne to zcela nové světlo na vznik a vývoj života.

 

Vraťme se v čase zpět o 4 miliardy let. Země právě neprožívá úplně lehkou dobu. Je terčem menších i větších planetek, které neustále dopadají na její povrch. Vědci se do teď domnívali, že tato éra „pozdního kosmického bombardování“ měla neblahý vliv na vývoj života. Nová studie ale ukazuje, že to nemusela být tak docela pravda.