Výzkum exoplanet vypadá na první pohled jako extrémně špičkový obor. Konec konců v první linii se mu věnují spektrografy na nejslavnějších dalekohledech světa nebo kosmičtí lovci exoplanet. Opak je ale pravdou. K pozorování tranzitů stačí amatérské vybavení.
Amatérští astronomové by mohli pomoci připravit půdu pro Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), o čemž jsem nedávno psal na VTM.cz.
Jsou ale už existující a úspěšné projekty. Obecně platí, že samotné vybavení není to nejdůležitější. Důležité jsou také dobré podmínky a především chytrý koncept. Pouhým osamoceným pozorováním tranzitů exoplanet díru do vesmíru neuděláte.
Amatérský astronom Paul Benni a vědec Artem Burdanov mluvili na nedávném setkání Americké astronomické společnosti, které proběhlo kvůli koronaviru netradičně virtuálně, o svých třech dosavadních objevech.
Pilotní projekt založil Burdanov už před léty s kolegy u Uralské federální univerzity v Rusku pod názvem Kourovka Planet Search (KPS).
Benni jim pomáhal s následným pozorováním cílových hvězd ze svého domu poblíž Bostonu.
Burdanov se později přesunul na Univerzitu v Lutychu, která se stává po Ženevské univerzitě další velkou a významnou baštou výzkumu exoplanet. Projekt pokračoval pod názvem Galactic Plane eXoplanet (GPX).
Benni pozoroval běžně dostupným dalekohledem Celestron RASA o průměru 279 mm. K tomu používal kameru FLI ML16200 a vylepšený software pro zpracovávání fotografií, který připravil Burdanov.
O prvním objevu této dvojice jsme už psali. Jednalo se o exoplanetu KPS-1b.
Jak už název projektu napovídá, oba astronomové se zaměřili na hledání tranzitů v oblasti galaktické roviny. Na první pohled je to výhodnější, protože galaktická rovina se vyznačuje větší hustotou hvězd. Pokud máte více hvězd v zorném poli, máte i větší šanci pozorovat tranzit. Na druhou stranu vyšší hustota není zadarmo. Hvězdy jsou úhlově blízko sebe a mohou pak splývat. Z tohoto důvodu se lovci exoplanet těmto regionům vyhýbají. GPX se navíc zaměřil na méně jasné hvězdy (11 až 15 mag), kterým se lovci exoplanet také většinou vyhýbají.
Druhým objevem dvojice byl hnědý trpaslík GPX-1 b o hmotnosti 20 Jupiterů, který obíhá okolo hvězdy o něco větší než Slunce. Podle doby rotace hvězdy se odhaduje její stáří na 270 milionů let.
GPX-1 pozorovala už i TESS, ale hvězda splynula s jasnější hvězdou, která se nachází méně než obloukovou minutu od ní, a tranzit hnědého trpaslíka tak družice vůbec nedetekovala.
Jejich nejnovější objev přišel z dat shromážděných v roce 2018. GPX-TF16E-48 je binárním systémem, který tvoří normální hvězda hlavní posloupnosti a bílý trpaslík. Obě složky obíhají okolo sebe s periodou 7,1 hodin. Následná pozorování ukázala, že bílý trpaslík zřejmě krade materiál ze sousední hvězdy, a tak by v daleké budoucnosti měl vzplanout jako nova.
GPX-TF16E-48 je v podstatě zákrytovou dvojhvězdu, kdy se obě složky vzájemně zakrývají. Amatéři podobné hvězdy pozorují i menšími hvězdářskými dalekohledy poměrně běžně. Tenhle pár je ale z praktického hlediska velmi speciální, protože zákryt trvá jen 10 minut, takže je těžké ho postřehnout.
Projekt GPX pokračuje a ukazuje, že spolupráce profesionálních a amatérských astronomů má smysl. V České republice se proměnným hvězdám a exoplanetám věnuje příslušná sekce ČAS, která provozuje i databázi tranzitujících exoplanet.
Zdroj: Skyandtelescope.org