Disk okolo mladé planety PSD 70c. Credit: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Disk okolo mladé planety PSD 70c. Credit: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Astronomové před pár lety možná našli první exoměsíc, ale jeho existence není úplně jistá. V nejbližších letech se na tom navíc nic nezmění. Na objev dalších exoměsíců si musíme počkat. Jejich detekce je samozřejmě velmi obtížná. Jedná se přitom o zajímavé cíle, protože na povrchu větších měsíců mohou být podmínky k životu.

Kromě toho bychom rádi věděli, zda jsou měsíce exoplanet běžné, nebo naopak vzácné. Jedna nedávná studie si pohrává s myšlenkou, že existuje mechanismus, který měsíce úspěšně předělává na planety.

Vznik exoměsíce v přímém přenosu?

Astronomové už hezkých pár let studují disk z prachu a plynu, který obklopuje asi 5 milionů let starou hvězdu PDS 70. Hvězda se nachází asi 370 světelných let od nás.

Disky jsou ve skutečnosti dva. Jeden poblíž hvězdy a druhý větší dál od hvězdy. Mezi nimi se nachází velká mezera.

Vloni astronomové pomoci přístroje SPHERE na VLT v Chile objevili planetu asi 3,5 miliard km od hvězdy. Letos k ní přibyla ještě druhá planeta. Našel ji přístroj MUSE (taktéž na VLT) ve vzdálenosti 5,3 miliard km od hvězdy uvnitř vnitřního okraje vnějšího prstence.

Na okolí hvězdy se nedávno podívala také soustava radioteleskopů ALMA. Na rozdíl od svých dvou kolegů pracuje v oblasti milimetrových vln, které jsou pro studium prachových disků ideální.

Astronomy překvapilo, když spatřili vnější planetu PDS 70c mnohem jasnější, než by měla být. Velmi pravděpodobným vysvětlením je, že planeta má svůj vlastní disk z prachu a plynu. Pokud tomu tak je, bylo by to vůbec poprvé, co takový planetární disk pozorujeme.

Z tohoto disku pravděpodobně vznikají, nebo už vznikly, měsíce. Materiálu by k tomu měli mít dost. Hmotnost disku se odhaduje na zhruba desetinu Země. Náš Měsíc má přitom hmotnost jen 1/80 Země.

Zdroj: public.nrao.edu