Kepler-1625 I v představách malíře. NASA/ESA/L. Hustak
Kepler-1625 I v představách malíře. NASA/ESA/L. Hustak

V létě 2017 oznámili Alex Teachey a David Kipping velmi opatrným způsobem možný objev prvního exoměsíce kosmickým dalekohledem Kepler. Opatrnost byla zcela namístě. Už objev menší exoplanety je jako hledání žlutého špendlíku v řepkovém poli. Najít exoměsíc je ještě výrazně těžší. Navíc exoměsíc Kepler-1625 I není žádný druhý Měsíc nebo Ganymedes. Má být velký jako Neptun. Podobně velký exoměsíc jsme opravdu nečekali, ale totéž se dá říct o horkých jupiterech a zrodu oboru v 90. letech.

Po Keplerovi přinesl možné důkazy Hubblův kosmický dalekohled. Hvězdu pozoroval po dobu 40 hodin (samotný tranzit planety trvá 19 hodin) a našel dva jevy, které by na exoměsíc ukazovaly. K tranzitu planety došlo o 78 minut dříve, než se očekávalo. Způsobit to může gravitace exoměsíce. Přibližně 3,5 hodiny po tranzitu planety došlo k dalšímu a méně výraznému poklesu jasnosti hvězdy – tranzitu samotného měsíce.

Nyní však vyšla studie pod vedením Laury Kreidbergové, která analyzuje stejná data z Hubblova dalekohledu. Její tým použil pro analýzu dat jiný nástroj, který se v minulosti osvědčil právě při analýze dat z Hubblova dalekohledu. A nic nenašli. Dokonce ani náznak existence nějakého exoměsíce. Údajný měsíc je prý artefaktem při zpracování dat.

Alex Teachey na to hned reagoval na Twitteru i pro astronomické weby. Chystá další vlastní studii a se závěry Kreidbergové nesouhlasí. Podle něj je situace složitější a říct, že exoměsíc Kepler-1625b I jednoznačně neexistuje, nelze. Tak uvidíme… už za pár dní.