Měsíc poblíž jednoho ze čtyř dalekohledů VLT (vpravo). Na snímku jsou také menší pomocné dalekohledy. Credit: ESO
Měsíc poblíž jednoho ze čtyř dalekohledů VLT (vpravo). Na snímku jsou také menší pomocné dalekohledy. Credit: ESO

Exoplanety dnes hledáme několika způsoby. Jedním z nich jsou gravitační mikročočky. Máme nějakou vzdálenou hvězdu, před kterou se dostane podstatně bližší hvězda. Ta svou gravitací zesílí světlo vzdálené kolegyně. Případná planeta u bližší hvězdy má samozřejmě také nezanedbatelnou hmotnost a tedy i gravitaci, takže i ona přispěje na okamžik k zjasnění vzdálené hvězdy.

Jak už to tak v životě bývá, vše má výhody i nevýhody. Pomoci gravitačních mikročoček lze najít planety na vzdálených drahách (2, 3 AU apod.) a u velmi vzdálených hvězd (často tisíce světelných let).

Bohužel celý úkaz trvá krátkou dobu a je neopakovatelný. Případnou planetu tedy najdeme a tím to pro nás končí. Měření radiálních rychlostí nepřipadá v úvahu, protože mateřská hvězda má často kvůli své vzdálenosti nízkou jasnost, takže není dost „materiálu“ (světla) na získání kvalitního spektra. Navíc planety ve vzdálenosti několika AU způsobují jen malou výchylku amplitudy radiálních rychlostí a jsou dnes nedetekovatelné.

Astronomové se přesto pokusili poprvé v historii změřit radiální rychlosti gravitační mikročočky. Bohužel planety tady moc velkou roli nehrály. Místo soustavy hvězda – planeta šlo v případě gravitační mikročočky OGLE-2011-BLG-0417 o dvojhvězdu.

Podle pozorování mikročočky má jít o dvě hvězdy o hmotnostech zhruba 0,52 a 0,15 Slunce, které se nacházejí 950 parseků daleko (3 tisíce světelných let). Podobný pár v této vzdálenosti sice má nízkou jasnost 18 mag, ale generuje slušné změny amplitudy radiálních rychlostí – asi 6,4 km/s.

Dvojhvězdě se podíval na zoubek spektrograf UVES na VLT Evropské jižní observatoře. Celkem bylo získáno 10 pozorování v souhrnném čase 9 hodin a to od října 2013 do září 2014.

Jenomže nic… amplituda změny radiálních rychlostí tak, jak měla modelově vycházet, objevena nebyla. Problém zřejmě nebude v měření radiálních rychlostí ale v oblasti gravitační mikročočky, kde pozorované zjasnění nemá ty příčiny, jaké jsme si mysleli.

Gravitačním mikročočkám se dnes věnují zejména dva projekty – polský OGLE v Chile a Novozélandský MOA. Připravují se ale kosmické dalekohledy WFIRST a Euclid. Gravitační mikročočky si příští rok vyzkouší i Kepler.

Zdroj: The first radial velocity measurements of a microlensing event: no evidence for the predicted binary

Reklama