Dvě exoplanety „mají“ nová jména.
V poslední době se vedou vášnivé diskuse kolem pojmenovávání exoplanet, o čemž jsme už několikrát psali také na našem webu. Nedávno přispěchala s prohlášením i Mezinárodní astronomická unie, která připomněla, že jen a pouze ona může přidělovat oficiální jména nebeským tělesům, exoplanety samozřejmě nevyjímaje. Lidé okolo Keplera si trochu postavili hlavu …
Exoplanety dnes dostávají jména podle svých mateřských hvězd s přídavkem malého tiskacího písmena dle pořadí objevu. Hvězdy jsou pak nazývány podle některého z katalogů a pořadového čísla. Pokud provozujete lovce tranzitujících exoplanet, musíte si udělat vlastní katalog, nazvaný vždy více méně podle přístroje, kterým ony planety hledáte. Funguje to takto primárně u tranzitujících exoplanet, ale třeba také částečně u planet, nalezených mikročočkami. V případě radiálních rychlostí je problém zejména v tom, že nemusí být zcela znám konkrétní přístroj, který planetu našel. Hlavním důvodem, proč podobný katalog vytváříte, je především častá absence jakéhokoliv označení zkoumaných hvězd, což třeba u radiálních rychlostí příliš nehrozí, neboť tam se postupuje po jednotlivých hvězdách a to výhradně blízkých (jasných) a tedy již označených.
Planety objevené Keplerem mají proto název Kepler-XX x, kde XX je pořadové číslo hvězdy v katalogu a „x“ je označení samotné planety. Pokud ale planetu potvrdí nezávislý tým, této cti se ji nedostane a zůstává jen u katalogu objektů Keplerova zájmu (KOI-XX x).
Tým okolo Keplera nyní udělil planetě PH1 b, kterou objevili skrze projekt Planet Hunters klikači z celého světa, název Kepler-64 b. Podstatně křiklavější záležitostí a to zejména v kontrastu se současnou diskusí kolem exoplanetární nomenklatury je systém Kepler-37. O objevu tří planet jsme vám psali v článku Kepler našel planetu o velikosti Měsíce letos v únoru. Nově se ovšem může systému říkat UGA-1785. Ne, že by se snad Keplera zmocnili mimozemšťané a přejmenovali ho, týká se to pouze tohoto systému.
Rozklíčovat tajemný název není těžké. UGA je zkratka University of Georgia a 1785, jak možná tušíte, je rok založení této instituce. Za vším je člen týmu Keplera Roger C. Hunter, pro něhož je UGA alma mater. A proč zrovna tento systém? Kepler pozoroval světlo mateřské hvězdy, které se k nám s ohledem na vzdálenost hvězdy, vydalo zhruba kolem roku 1801, což je období, kdy na UGA začala výuka.
UGA-1785 ovšem zůstane neoficiálním jménem stejně, jako jakékoliv návrhy z Uwingu a podobných projektů. NASA má obecně v oblibě pojmenovávat neoficiálně kde co. Asi nejvíce „cool“ příkladem současnosti je slavná hora Mount Sharp, kterou vidíme na mnoha snímcích z Curiosity. Ve skutečnosti se ale jedná oficiálně o Aeolis Moons.
Zdroj: http://news.uga.edu