Okolo Proximy Centauri obíhá nejméně jedna exoplaneta. Proxima b má hmotnost 1,1 Země a oběžnou dobu 11 dní. Objevena byla měřením radiálních rychlostí a už v době objevu to vypadalo, že s největší pravděpodobností netranzituje. Pokud by přecházela před svou hvězdou, znali bychom jej poloměr a mohli prozkoumat atmosféru.
Okolo hvězdy možná obíhá ještě další planeta s oběžnou dobou 5 let, ale vzhledem k tomu, že pravděpodobnost tranzitu se vzdáleností planety od hvězdy klesá, je nepravděpodobné, že bychom v jejím případě měli větší štěstí.
Jasnost Proximy Centauri už měřila řada kosmických i pozemských dalekohledů. Přestože je to nejbližší hvězda od Slunce, detekce tranzitů je v jejím případě hodně složitá. Jedná se o poměrně divokého červeného trpaslíka. Časté erupce se promítají do jasnosti, což nalezení drobného poklesu samozřejmě značně komplikuje.
V nové studii se vědci podívali na jasnost Proximy Centauri v datech z družice TESS. Lovec exoplanet pozoroval hvězdu ve třech sektorech: 11, 12 a 38 a to od 23. dubna 2019 do 18. června 2019 a od 29. dubna 2021 do 26. května 2021.
Žádné tranzity planety s oběžnou dobou, která by odpovídala Proximě b, nebyly objeveny a platí to pro planety s poloměrem větším než 0,4 Země. Proxima b tak z našeho pohledu před svým sluncem téměř určitě nepřechází.
Vědci také vyloučili přítomnost tranzitující planety o velikosti větší než Mars v obyvatelné oblasti.