Proxima b. Credit: ESO/M. Kornmesser
Proxima b. Credit: ESO/M. Kornmesser

Ne.

Přístroj ESPRESSO ověřil existenci Proximy b a také přinesl nové informace o její hmotnosti. O studii jsme psali před pár dny a zmiňovali jsme i objev dalšího signálu.

V médiích se v souvislosti s objevem píše, že nyní známe hmotnost nejbližší exoplanety s opravdu velkou přesností. Je to pravda? Ne. Možná jen z menší části.

Údaje o hmotnosti jsou celkem tři: z původní objevitelské studie, na základě údajů ze spektrografu ESPRESSO a kombinovaná data. V případě posledního údaje se sice kombinují přesná data s trochu méně přesnými, ale jsou za 15 let.

Výsledkem je hmotnost 1,173 ± 0,086 Země, což je samozřejmě velmi přesný údaj, ale…bavíme se o metodě měření radiálních rychlostí. Ta má několik výhod i nevýhod. Mezi nevýhody patří to, že hmotnost planety neznáme nikdy přímo. Potřebujeme k tomu znát sinus úhlu roviny oběžné dráhy planety vůči nám. Proto je naměřená hodnota hmotnosti vždy minimální.

Existuje několik řešení, jak to obejít. Jedním z nich je astrometrie, u které znalost sklonu potřeba není. Touto metodou hledá exoplanety družice GAIA, ale citlivá bude spíše na hmotnější planety s delší oběžnou dobou.

Nedávno svitla ještě jedna naděje. Radioteleskopy ALMA objevily u Proxima Centauri pás studeného prachu. Jeho sklon je 45 stupňů. Pokud by měla stejný sklon i Proxima b, byla by její hmotnost 1,65 Země.

Reklama