Je to velmi často omílané téma. Červení trpaslíci jsou sice nejběžnějším typem hvězd v Galaxii a exoplanety se u nich hledají nejlépe, ale jsou to hodně problematické matky. V mládí vyzařují více záření než později, takže se u nich posouvají mantinely obyvatelné oblasti, ale především u některých z nich dochází k silným erupcím.
Atmosféry blízkých planet jsou pak bombardovány sprškami částic, což je může silně erodovat. Navíc nevíme, jak jsou na tom planety s vázanou rotací a dost často i větší hmotností než Země s magnetickým polem.
Není to tak dávno, co se u červeného trpaslíka GJ 887 (Lacaille 9352) podařilo objevit dvě planety s oběžnými dobami 9 a 22 dnů a hmotnostmi nejméně 4,2 a 7,6 Země. V datech ze spektrografu HARPS byl ještě jeden signál o periodě 50 dnů, takže planety mohou být ve skutečnosti tři.
Žádná z planet sice netranzituje, ale vědci se i tak podívali na fotometrická data z družice TESS, která ukazují, že GJ 887 je klidnou hvězdou. TESS pozorovala hvězdu zatím dvakrát. Poprvé v rámci druhého sektoru v létě 2018 po dobu 27 dní a podruhé shodou okolností v rámci 28 sektoru, jehož pozorování skončilo tento týden. Údaje z druhého pozorování samozřejmě ještě nejsou vyhodnocené.
Klidná matka? Hubble nesouhlasí a to zásadně
Pověst klidné hvězdy ale GJ 887 neměla dlouho. Parke Loyd a Evgenya Shkolnik ze School of Earth and Space Exploration, Arizona State University se podívali na archivní data z Hubblova dalekohledu.
Zatímco TESS pozoruje spíše v infračervené části spektra, Hubble se dokáže podívat i do ultrafialového oboru. A v něm už GJ 887 rozhodně klidnou hvězdou není. Dochází u ní velmi často k velmi velkým změnám jasnosti, za kterými jsou silné erupce. TESS nezjistila žádné významné erupce za 27 dní, Hubble našel dvě silné za pouhých 2,8 hodin pozorování!
GJ 887 (Lacaille 9352) je desátý nejbližší hvězdný systém od Slunce. Poměrně jasný červený trpaslík (7,3 mag) se nachází v souhvězdí Jižní Ryby ve vzdálenosti 10,7 světelných let od nás. Hvězda má hmotnost a velikost asi poloviny Slunce.
Pomůže CubeSat?
Díky lovcům exoplanet máme přesná měření jasnosti stovek tisíců hvězd ve viditelné až blízké infračervené oblasti. Jak moc jsou ale červení trpaslíci divokými matkami, se z těchto dat evidentně spolehlivě nedozvíme. K tomu jsou potřeba pozorování také v ultrafialové části spektra za delší dobu.
Pomoci může CubeSat SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat), který připravuje mimo jiné výše vedená instituce.
CubeSaty jsou malé družice o velikosti krychle s hranou 10 cm. Mohou se ale skládat z většího počtu krychlí. V případě SPARCS půjde o šest krychlí.
Úkolem SPARCS bude monitorovat jasnost červených trpaslíků v ultrafialové části spektra a pozorovat tak jejich erupce. Na palubě bude dalekohled o průměru jen 9 cm. Každého červeného trpaslíka by měl CubeSat pozorovat 4 až 45 dní s kadencí 10 až 60 minut.
Dříve se uvádělo, že SPARCS odstartuje nejdříve na konci roku 2021.