Exoplanety u pulsarů v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC)
Exoplanety u pulsarů v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC)

Může planeta přežít výbuch supernovy? Není to jen filozofická otázka nebo myšlenkový experiment. První exoplanety byly objeveny v roce 1992 právě u pulsaru. Za téměř tři desetiletí se však jejich počet rozrostl jen nepatrně.

Planety u pulsarů mohly vzniknout před výbuchem supernovy nebo až po něm. Podrobněji jsme to rozebrali v článku Nejšílenější světy: proč je tak málo exoplanet u pulsarů?


První scénář je problematický. Červený trpaslík nebo hvězda podobná Slunci jako supernova nikdy nevybouchne. Dramatický konec se týká jen hvězd o hmotnosti nad 3 Slunce. Astronomové u podobných hvězd exoplanety nenacházejí. Může to mít fyzikální příčiny – krátká živnost hvězdy a také extrémní dávky UV záření, které disk okolo hvězdy zničí. Může to být také výběrové zkreslení. Exoplanety se u obřích a hmotných hvězd hledají velmi špatně.

Pokud by okolo hmotné hvězdy planeta skutečně vznikla, musela by obíhat ve vzdálenosti nejméně 4 AU, aby přežila fázi, kdy se hvězda nafoukne.

Případná přeživší planeta by se pohybovala po velmi výstřední dráze ve vzdálenosti několika AU. Planetou u pulsaru s největší známou excentricitou je PSR B0329+54 b. Výstřednost dráhy je jen něco přes 0,2.

Máme ji?

Elena Starovoit měla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie ve Vídni zajímavý příspěvek. Její tým se podíval na zoubek dvěma pulsarům a objevil u nich kandidáty na exoplanety.

Pulsar PSR B0329+54 se nachází 3400 světelných let od nás v souhvězdí Žirafy. Vědci využili data z několika radioteleskopů z let 1968 až 2012. Okolo pulsaru by mohla obíhat planeta s velkou poloosou 10,26 AU a periodou 27,8 let. Hmotnost možné planety je 2 Země.

Ještě zajímavějším případ představuje pulsar PSR B0525+21. Vědci využili data z radioteleskopů JPL a Jodrell Bank Observatory za období 36 let.

Okolo pulsaru by měla obíhat planeta o hmotnosti poloviny Země. Velká poloosa dráhy bude 8,4 AU a doba oběhu 20,2 let.

Nejzajímavější je ale výstřednost. Planeta se pohybuje po extrémně protáhlé dráze s excentricitou 0,96!

Lepší představu o výstřednosti dráhy získáme, když si spočítáme pericentrum a apocentrum. Nejblíže se planeta dostává k pulsaru na vzdálenost 0,34 AU, nejdál pak do vzdálenosti 16,5 AU. Kdybychom planetu posadili do Sluneční soustavy, pohybovala by se zhruba od oběžné dráhy Merkuru až téměř k oběžné dráze Uranu.

Pokud by se objev potvrdil, jednalo by se o učebnicový příklad planety, která mohla přežít výbuch supernovy.

Související článek

Život v rouše pekelném: Podle vědců mohou být planety u pulsarů obyvatelné