Astronomové objevili první planetu o velikosti Země v mladé hvězdokupě. Kepler-136b může pomoci rozlousknout záhadu, proč u některých planet s rostoucím věkem klesá hustota.
V rámci mise K2 se Keplerovi dostaly do hledáčku i hvězdokupy. Exoplanet v hvězdokupách známe málo, ale i díky Keplerovi jejich počet postupně roste.
Dalším přírůstkem je planetární systém K2-136. Okolo oranžového trpaslíka obíhají hned tři planety. První má velikosti 0,99 Země. Další dvě jsou už větší z kategorie mini-neptunů (2,9 Země) a super-zemí (1,45 Země).
Planety mají oběžné doby 8, 17 a 25 dní. Na povrchu nejbližší z nich bude rovnovážná teplota 550 Kelvinů, takže nic pro úvahy o životě.
Přesto se jedná o zajímavý kousek. Kepler pozoroval více mladých hvězdokup, ale Hyády v souhvězdí Býka jsou jediné, které jsou relativně blízko od nás (153 světelných let). Na vzdálenosti jako takové až tak moc nezáleží, ale díky ní jsou hvězdy a to včetně K2-136 poměrně jasné a tedy dostupné spektrografům.
HARPS nebo některý z jeho nástupců by mohl změřit hmotnosti planet u K2-136, což bude důležité pro určení hustoty.
Na údaj o hustotě jsme hodně zvědaví. Výhodou exoplanet v hvězdokupách je snadnější odhad věku mateřské hvězdy i planety.
Některé mladé exoplanety jako K2-25b, K2-33b a K2-95b mají větší velikost (tedy nižší hustotu), než jejich starší kolegyně u stejného typu hvězd a se stejnou oběžnou dobou.
Na první pohled se rýsuje jednoduché vysvětlení. Mladá planeta s krátkou oběžnou dobou má krásnou a velkou atmosféru, o kterou ale postupně přijde vlivem záření mateřské hvězdy. S velkou dávkou nadsázky zůstane jen ožehnutý obří balvan – tedy menší a hustější planeta.
Modely ale v tomto případě tak úplně nefungují. Atmosférické ztráty by musely být moc velké. K2-136 nám může s touto záhadou trochu pomoci. Je nejen jasná, ale také poměrně klidná, takže se jedná o vhodný cíl nejen pro spektrografy (zjištění hmotnosti) ale i pro Hubble či JWST (průzkum atmosfér).