Credit: ESO/M. Kornmesser/N. Risinger
Planeta u hvězdy TRAPPIST-1 v představách malíře. Credit: ESO/M. Kornmesser/N. Risinger

Na internetu se v současné době řeší stáří TRAPPIST-1, ale o tom jsme už psali před několika týdny, a tak se můžeme podívat na jinou a velmi zajímavou studii.

Alan Boss a jeho kolegové se podívali na TRAPPIST-1 astrometrickou metodou pomoci kamery CAPSCam, která je součástí 2,5 m dalekohledu du Pont na chilské observatoři Las Campanas.

Pozorování začalo už v roce 2011, takže dlouho předtím, než se tato hvězda vůbec začala označovat jako TRAPPIST-1. Pět let pozorování nepřineslo objev žádné exoplanety. Ale nelekejte se. Existence sedmi planet o velikosti Země tím zpochybněna rozhodně nebyla.

Astronometrická metoda byla citlivá spíše na podstatně hmotnější světy. Závěr je tedy takový, že okolo TRAPPIST-1 nejspíše neobíhá žádná planeta o hmotnosti větší než 4,6 Jupiteru s periodou 1 roku a žádná o hmotnosti 1,6 Jupiteru a oběžnou dobou pěti let.

V tomto případě by bylo spíše překvapením, kdyby se podobně hmotné exoplanety objevit podařilo. U červených trpaslíků se obří planety vyskytují spíše méně. Jejich existence by navíc zřejmě nekorespondovala s kompaktností sedmi objevených planet – jejich oběžné dráhy jsou v poměrech celých kladných čísel (rezonanci), což souvisí s jejich vznikem a vývojem.

Tým přesto slavil určitý úspěch. V rámci nové studie upřesnili vzdálenost TRAPPIST-1. Původně se předpokládalo, že se nachází 12,1 parseků od nás, vloni tým uveřejnil údaj 12,49 a nyní ho upřesnil na 12,56 ± 0,12. Převedeno na světelné roky je to 40,9 ± 0,4.

Astronometrická metoda

Astrometrická metoda je do jisté míry vůbec nejstarší metodou k objevování exoplanet, ačkoliv zatím k hmatatelnějším výsledkům nevedla. Změnit by to mohla v budoucnu družice Gaia, která už pár let měří pozice nejbližších hvězd.

V principu je metoda podobná měření radiálních rychlostí. Také astrometrie pracuje s tím, že planeta neobíhá okolo hvězdy, ale okolo společného těžiště s hvězdou a s hvězdou tak jakoby cloumá v kosmickém prostoru. Pohyb se neprojeví ve spektru ale v nepatrných změnách vlastního pohybu hvězdy po obloze. Ten zjednodušeně řečeno není přímočarý ale vlnitý.

Zdroj: Astrometric Constraints on the Masses of Long-Period Gas Giant Planets in the TRAPPIST-1 Planetary System

Reklama