Jde to, ale dře to! Řeč je o přímém pozorování planet u cizích hvězd. Zatím jsme stále v první fázi přímého pozorování exoplanet. Snímky jsou stále dokonalejší a lepší. Technika jde v tomto oboru skutečně mílovými kroky vpřed. Přesto se podařilo přímou metodou objevit jen velmi, velmi malou část exoplanet. Jedná se o obří světy, které se nachází obvykle desítky AU od své hvězdy a jsou ještě mladé a tedy horké.
V budoucnu bychom měli udělat velký krok vpřed. Astronomové sní o době, kdy budou přímo pozorovat planety podobné Zemi v obyvatelné oblasti. Podle simulací by to měl dokázat nástupce dalekohledu Jamese Webba. Zatímco JWST, který se právě dokončuje, bude mít zrcadlo o průměru 6,5 metrů, jeho nástupce bude mít 12 metrové zrcadlo. Bude… no astronomové by chtěli, aby mělo.
Přímé zobrazení vypadá jako jistější z metod detekce. Opak ale může být pravdou. Bodový zdroj světla — obvykle ukrytý v prachovém disku — nemusí být planetou ale jen vzdálenou hvězdou promítající se do disku nebo chuchvalec prachu. Vědci potřebují data za delší období, aby pozorovali oběh planety okolo hvězdy.
Nejslavnějšími přímo pozorovanými exoplanetami jsou nepochybně beta Pictoris b a Fomalhaut b. Nejslavnějším planetárním systémem je pak HR 8799. Hvězda větší a zářivější než Slunce se nachází 130 světelných let daleko v souhvězdí Pegase. Okolo hvězdy obíhají čtyři planety o hmotnosti nejméně 5 Jupiterů a to ve vzdálenosti 14 až 68 AU.
Po internetu nyní koluje video oběhu planetu okolo HR 8799 — vědci ho sestavili na základě snímků z Keckova dalekohledu z průběhu několika let.
We can watch as planets orbit around a distant star.
The four giant companions of young star HR 8799, over 7 years https://t.co/P2acTrF66U pic.twitter.com/f8zkLDTZaT— Michele Bannister (@astrokiwi) 25. ledna 2017
Podobných fotografií bude přibývat. Američané nedávno spustili přístroj GPI (Geminiho planetární zobrazovač) a Evropané v Chile přístroj SPHERE. Oba slouží k přímému pozorování exoplanet.