Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce?
Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od exoplanet u různých typů hvězd, pulsarů, exoplanet bez hvězd a samozřejmě celou pestrou planetární zoo. Největším objevem bude nepochybně planeta, na které je život, ale to asi není na pořadu dne a možná ani tohoto století.
Mediálně velmi, velmi, velmi vděčným objevem ale může být objev exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri.
Proxima alias Alfa Centauri C je součástí trojhvězdy. Dvě hvězdy (A a B) obíhají okolo sebe a Proxima se nachází nějakých 15 tisíc AU od nich.
U Alfa Centauri B byla objevena planeta před 4 lety, ale její existence byla později zpochybněna. Takový je už úděl měření radiálních rychlostí, kde je mezi signálem planety a šumem (způsobeným aktivitou hvězdy) někdy zatraceně malý rozdíl.
Našli nejbližší exoplanetu?
Na začátku letošního roku byl spuštěn projekt Bledě červená tečka. Jeho cílem je objevení případné exoplanety u Proximy Centauri.
Název je inspirován fotografií Země ze vzdálenosti 40 AU, kterou pořídila v roce 1990 sonda Voyager 1. Snímek vešel do historie jako bledě modrá tečka. Podle něj pak Carl Sagan napsal knihu.
Na kampani se podílí několik přístrojů – tím hlavním je spektrograf HARPS na 3,6 m dalekohledu v Chile.
V poslední době se začaly objevovat spekulace, že astronomové u Proximy Centauri skutečně nějakou planetu našli. Konec konců náznaky vypouštěly i oficiální kanály projektu.
Tyto spekulace se nyní dokonce objevily v německých médiích a mluvčí Evropské jižní observatoře musel čelit dotazům zpravodajské agentury AFP. Jeho odpověď ve stylu „no comment“ spekulace ještě znásobí. Podle německých médií (Der Spiegel a další) má mít exoplaneta dokonce hmotnost podobnou Zemi.
Tři fundamentální problémy exoplanety u Proximy Centauri
Řekněme, že ano. Máme exoplanetu u Proximy Centauri. Začne se psát o proximácích, výletech k této exoplanetě a kdo ví co ještě… Ale co můžeme reálně (ne)čekat?
- Netranzituje: Exoplaneta u Proximy Centauri (stále jen hypotetická) nevykonává tranzity. To znamená, že spektrograf HARPS poskytne jen dolní odhad její hmotnosti. Nebudeme znám její velikost a tedy ani hustotu a možné složení.
- Proxima je červený trpaslík: to je další problém. Proxima je hodně malá. Má hmotnost 12 % Slunce, velikost 14 % Slunce a vyzařuje 0,17 % záření. Červení trpaslíci zažívají divokou pubertu, kdy vyzařují hodně krátkovlnného záření. Obyvatelná oblast se u Proximy Centauri bude nacházet hodně blízko – nějakých 0,04 AU daleko nebo také asi 6 milionů km. Pokud by byla planeta v obyvatelné oblasti, byla by její oběžná doba někde mezi 7 až 12 dny (velmi hrubý odhad). Malá vzdálenost nebude jen faktická ale také úhlová (na obloze), takže pozorovat planetu v budoucnu přímo taky nebude příliš snadné.
- Kocovina? U měření radiálních rychlostí je občas problém s důvěryhodností objevu. Zpochybněn byl objev potenciálně obyvatelné planety Gliese 581g i exoplanety u Alfa Centauri B.