Observatoř Palomar, Autor: Coneslayer, CC BY 3.0, Wikipedia

Ve vesmíru prý zmizela hvězda a je to taková záhada, že se to musí svést na mimozemšťany.

Médii prolétla zpráva o tom, že astronomové prozkoumali stovky tisíc objektů a našli jednu hvězdu, která se vypařila – myšleno spíše to, že prostě zmizela.

Může hvězda jen tak zmizet? Samozřejmě, že ano. Nemyslíme teď závěrečné stádium. Po něm obvykle zůstanou nějaké stopy – bílý trpaslík, pulsar, černá díra,… Obecně může hvězda zmizet z ničeho nic jednoduše proto, že je mezi hvězdou a námi něco, co blokuje její záření – ve všech spektrálních oborech nebo jen v některých.

Existuje jeden krásný scénář. Bohužel zatím spíše teoretický. Tranzit exoplanety způsobí pokles jasnosti hvězdy řádově maximálně o nějaké to procento – řekněme 2 % maximálně. Planety jsou prostě mnohem menší než hvězdy. Existují ale výjimky. Bílý trpaslík – tedy fakticky obnažené jádro hvězdy podobné Slunci má sice velkou hmotnost, ale velký je asi jako Země. Tranzit super země ne-li snad Jupiteru způsobí skutečně velmi hluboký pokles… ale jen na pár hodin.

Dnešní astronomie chrlí obrovské množství dat. Někteří astronomové se snaží data analyzovat ve snaze objevit něco, co by naznačovalo existenci vyspělé mimozemské civilizace. Velmi se mi líbí třeba nápad hledat zrcadla mimozemšťanů.

Jedním z velmi populárních příkladů je Dysonova sféra. Předpokládá se, že by mimozemšťané schovali hvězdu nebo spíše celou planetární soustavu do obří koule a získávali tak její energii.

Zmizelou hvězdou je KIC 8462852? Ne, není

Ale zpět k pohřešované stálici. Jinde na internetu se údajně můžete dočíst, že zmizelou hvězdou je naše stará dobrá KIC 8462852 (psal mi to jeden z čtenářů).

To je hvězda, u níž Kepler objevil nezvyklé poklesy jasnosti, které se zatím nevysvětlily. Poklesy jsou oproti tranzitům planety mnohem delší a také hlubší (hvězda není bílým trpaslíkem nebo není malá). Jednou z možností je roj komet.

Tabetha Boyajian z Yale University, která stála v čele oné původní „objevitelské“ studie, nedávno získala od lidí 107 tisíc dolarů na Kickstarteru, takže hvězda bude monitorována 40 cm dalekohledem vždy 2 hodiny za noc po dobu jednoho roku. Třeba se objeví další poklesy…

Kromě toho se nám separátně rozvíjí ještě jeden příběh a to o možném poklesu jasnosti v průběhu desetiletí. Určitě si přečtěte nesmírně zajímavou detektivku z května, která se odehrávala dokonce i v Praze.

Jenomže KIC 8462852 s tím vůbec nesouvisí. Tato hvězda nikam nezmizela. Jak to tedy je?

Jak je to doopravdy?

On ten příběh o zmizelé hvězdě, kterému se někteří smějí, není zase tak vycucaný z prstu, jak by se mohlo zdát. Snad kromě toho, že nezmizela nutně hvězda ale obecně nějaký vesmírný objekt.

Beatriz Villarroel z švédské univerzity Uppsale a její kolegové si vybrali 10 milionů objektů z archívu USNO-B1.0 (United States Naval Observatory) s vlastním pohybem menším než 20 tisícin obloukové vteřiny za rok. Zjednodušeně řečeno objekty, které v průběhu desetiletí moc nezměnily svou pozici na obloze.

Objekty byly detekovány prostřednictvím přehlídky Palomar Observatory Sky Survey ve dvou obdobích (1950 až 1966 a 1977 až 1999). Dvě takto vzdálené epochy v podstatě vylučují, že by detekovanými objekty byly třeba asteroidy, které se pohybovaly skrz danou část oblohy.

Autoři studie pak hledali, zda tyto objekty najdou v další přehlídce – Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Hledaly se objekty, které skutečně zmizely a ne takové, u kterých došlo k poklesu jasnosti.

Samozřejmě se autoři museli vypořádat s nejrůznějšími falešnými poplachy. Nakonec objevili jeden objekt, jehož zmizení není možné vysvětlit. Jeho souřadnice (rektascenze a deklinace) jsou 14h 57m 36.57s a +18d 25m 02.10s.

Neznamená, že za zmizením jsou mimozemšťané. Celá věc může mít různé normální fyzikální vysvětlení – může jít o druh proměnné hvězdy nebo o kvasar, který nezmizel, ale jeho jasnost klesla natolik, že ho SDSS nebyl schopen detekovat.

Shrnuto a podtrženo. Není to nutně taková záhada jako KIC 8462852. Na celé věci je asi nejzajímavější onen nápad. Je dobré zdůraznit, že autoři z technických důvodů vybrali 10 milionů objektů, ale USNO-B1.0 obsahuje miliardu objektů. Bylo by tedy dobré prozkoumat celý archív a pomoci by mohla nějakým způsobem veřejnost v rámci tzv. občanské vědy.

Konec konců u objevu KIC 8462852 stál projekt Planet Hunters, kdy lidé prohledávají data z Keplera. KIC 8462852 v závěru zmiňují jako pěkný příklad občanské vědy i autoři studie. Ale s danou studií jinak tato hvězda nemá nic společného.

Zdroj: Our Sky now and then − searches for lost stars and impossible effects as probes of advanced extra-terrestrial civilisations

Reklama