Horký Jupiter a jeho mateřská hvězda v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech
Horký Jupiter a jeho mateřská hvězda v představách malíře. Credit: NASA/JPL-Caltech

Slunce se za pár miliard let stane rudým obrem. Zvětší svůj objem, pohltí vnitřní planety a nakonec odhodí plynnou obálku a stane se z něj bílý trpaslík.

V případě Kepler-432 jsme momentálně ve fázi rudého obra. Hvězda má o třetinu větší hmotnost než Slunce ale je více než 4x větší.

Okolo hvězdy obíhá exoplaneta Kepler-432 b (KOI-1299.01) a to po dosti protáhlé dráze. Planetu objevil kosmický dalekohled Kepler a to jako v pořadí čtvrtou planetu u podobného typu hvězdy (pak jsou zde Kepler-56 b, c a Kepler-91 b).

Co je velmi zajímavé, planetou se zabývaly nezávisle na sobě dva týmy. První pod vedením Mauricia Ortize (Centre for Astronomy of Heidelberg University) a druhý pod vedením Simony Ciceriové (Max Planck Institute for Astronomy).

Oba týmy použily pro měření radiálních rychlostí spektrograf CAFE na 2,2 m dalekohledu na Calar Alto Observatory, Ortiz pak ještě FIES na kanárském Nordic Optical Telescope. Oba týmy také došly k mírně odlišným závěrům, což není neobvyklé.

kepler432_orbit_englisch_460x280

Kepler-432 b má poloměr asi 1,2 Jupiteru a oběžnou dobu 52 dní. To víme díky Keplerovi. Podle Ortize je jeho hmotnost 5,84 Jupiteru a výstřednost dráhy 0,478. Odhadovaná hustota by měla být asi 5,4 kg/m3.

Svými parametry tak Kepler-432 b poněkud vybočuje z řady průměrných horkých jupiterů, kteří mívají ve většině případů hmotnost 0,3 až 3 Jupitery a hustotu kolem 0,35 až 1,2 kg/m3.

Ciceriová a její kolegové došli k odlišným hodnotám. Podle nich je hmotnost planety asi 4,8 Jupiteru a výstřednost 0,53.

Odlišné jsou také pohledy na budoucnost planety. Ortiz uvádí, že by planeta měla být za zhruba 200 milionů let hvězdou pohlcena. Ciceriová popisuje situaci trochu jinak. Dnes se planeta dostává na vzdálenost 7,3 poloměrů hvězdy (v periastru) a nejdál asi 24-25 poloměrů hvězdy. Mateřská hvězda by měla podle modelů zvětšit svůj poloměr na cca 8 Sluncí (z dnešních asi 4 Sluncí), takže se bude k hvězdě dostávat v periastru nejblíže na vzdálenost pod 4 poloměry hvězdy.

Zdroje:

Reklama