Gaia má mnoho úkolů. Mezi ty hlavní patří proměření pozic velkého množství hvězd a sestavení 3D mapy (malé části) Galaxie. K dispozici bychom měli mít díky paralaxe přesné údaje o vzdálenostech až miliardy hvězd. Očekávají se ale také objevy exoplanet a to především astrometrickou metodou. O přínosu družice k výzkumu exoplanet jsme už psali v samostatném článku.
O první objev se už Gaia postarala, ale je dost nepravděpodobné, že ho někdo zrovna dvakrát slavil. Vědci zjistili, že Gaia je pod mnohem větší „palbou“ mikrometeroidů, než se čekalo. Na přístroje sondy by to mít vliv nemělo. Gaia je velmi citlivá na jakékoliv změny ve své rotaci. Bombardování mikrometeoroidy je tak samozřejmě měřitelné. Podobné vyrušování sice astronomové čekali, ale počítali s jedním až deseti „srážkami“ denně. Realita je ale taková, že do družice narazí asi 500 částic denně. Pro planetology bude oříškem vyřešit, odkud se tolik částic bere.
První analýza dat také ukázala, že z přesností družice to není tak slavné, jak se čekalo. Připomeňme, že Gaia měří více dat. Provádí astrometrická měření (měření přesné polohy zejména hvězd), fotometrická (jasnost) a radiální rychlosti.
V případě astrometrie je vše v pořádku zejména u jasnějších hvězd, u slabších (20 mag) je ale přesnost menší. Konkrétně se snížila z asi 330 na 600 mikrovteřin u obřích hvězd, z 290 na 540 mikrovteřin pro hvězdy podobné Slunci a ze 100 na 130 mikrovteřin u menších hvězd (červení trpaslíci). Viz tabulka níže (zdroj ESA).
Aktuální očekávaná přesnost:
Původní očekávaná přesnost:
Podobně je na tom fotometrie. Tam už samozřejmě nemluvíme o úhlových mikrovteřinách, ale platí, že data budou pro méně jasné hvězdy horší, než se čekalo.
Ke zhoršení oproti původním předpokladům došlo také u měření radiálních rychlostí.
Na druhou stranu se podařilo zvětšit dosah družice. Nikoliv do říše méně jasných ale naopak do oblasti těch velmi jasných (méně než 6 mag). To je velmi dobrá zpráva, nejen proto, že se jedná často o blízké hvězdy a vhodné cíle pro budoucí přímý výzkum exoplanet.