Luhman 16AB je pouhé dva parseky daleko.
Je to jen pár hodin, co z kosmodromu v Kourou odstartovala družice Gaia na svou doufejme nejméně pětiletou misi. Do libračního centra L2 by měla dorazit asi týden po Novém roce. Ještě před jejím startem jsme psali podrobněji o astrometrii, co by dosud nevyužitého nástroje k hledání exoplanet. Tato metoda zatím k příliš velkému počtu objevených exoplanet nevedla. Zemská atmosféra brání přesnějšímu měření a Gaia je vlastně prvním kosmickým dalekohledem, který se bude metodou zabývat systematicky s dostatečnou přesností.
V článku jsme také zmínili, že astrometrie pochopitelně závisí na hmotnosti obou klíčových těles (hvězda, planeta) ale také na vzdálenosti soustavy od nás.
Astronomové nedávno využili přístroj FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph) na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (UT1, Antu) v Chile k astrometrickému výzkumu jednoho blízkého a velmi zajímavého páru.
Přesnost pozorování byla v oblasti tisícin obloukových vteřin (Gaia se bude pohybovat až v miliontinách). To není dostačující pro nějaké nadějné hledání planet u hvězd, ale v případě nové studie si astronomové vzali od dubna do června letošního roku na paškál hnědé trpaslíky Luhman 16AB. Konkrétně hovoříme o dvou hnědých trpaslících, obíhajících okolo společného těžiště, s hmotnostmi 30 a 50 Jupiterů. Pro srovnání: Slunce má hmotnost 1000 Jupiterů.
Výhodou je nejen malá hmotnost, takže případná planeta s hnědým trpaslíkem v kosmickém prostoru „zamává“ více než s těžší hvězdou, ale s ohledem na astrometrii je důležité také to, že se pár nachází velmi blízko – něco kolem dvou parseků neboli přes šest světelných let.
Astronomové zjistili v pohybu hnědých trpaslíků změny, které by ukazovaly na přítomnost objektu planetární hmotnosti u jednoho z nich. Zatím je však předčasné tento objev řadit mezi potvrzené. Autoři studie ani nedokáží odhadnout přesnou hmotnost možné planety, ale s ohledem na to, že objekt není pozorován přímo, měl by mít spíše menší hmotnost. Existuje navíc reálná možnost potvrzení planety prostřednictvím měření radiálních rychlostí.
V případě potvrzení by ale šlo o první astrometrický objev planety u hnědého trpaslíka. Celkový počet planet u hnědých trpaslíků přitom také není velký – cca 8.