Kepler-66 b a Kepler-67 b jsou menší než Neptun.
Hvězdokupy…jakési balíky o počtu stovek (otevřené) až stovek tisíc (kulové) hvězd, které drží gravitačně pohromadě a mají stejné stáří. Některé z nich jako třeba Plejády v souhvězdí Býka vidíme i pouhým okem.
Podle mnoha teorií rovněž naše Slunce vzniklo v hvězdokupě. Dnes už víme, že také členky hvězdokup mohou hostit planety. Naznačují to nejen konkrétní objevy ale třeba nedávné pozorování Hubblova dalekohledu.
Exoplanet v hvězdokupách je zatím ovšem jako šafránu. Pokud nám některá nezapadla pod stůl, měly by být do dneška čtyři: Epsilon Tauri b (Hyády), NGC 2423-3b (NGC 2423), Pr0201 b a Pr0211 b (Jesličky).
V časopise Nature nyní vyšla studie, která počet „hvězdokupeckých“ exoplanet rozšiřuje o dva nové členy. Za jejich objevem stojí kosmický dalekohled Kepler. Jde tedy o první exoplanety v hvězdokupách objevené tranzitní metodou. Ty ostatní čtyři byly objeveny měřením radiálních rychlostí.
Inkriminovaná hvězdokupa NGC 6811 se nachází asi 3300 světelných let od nás a to zcela bez překvapení v souhvězdí Labutě, v němž najdeme zorné pole Keplera.
Tým analyzoval 377 hvězd a našel u nich dvě oběžnice. Na první pohled je to malé číslo. Kepler však najde jen planety, které před svou hvězdou přecházejí. Z tohoto pohledu se počet dvou úlovků kupodivu příliš neliší od očekávaného počtu u vzorku hvězd mimo hvězdokupu.
Novými exoplanetami jsou Kepler-66 b a Kepler-67 b. Planety by měly mít průměr 2,8 a 2,9 Zemí a oběžné doby 17 a 15 dní.
Zdroje:
- The same frequency of planets inside and outside open clusters of stars
- cfa.harvard.edu