Putování Proximy Centauri na hvězdném pozadí (zelená vlnovka) a setkání s dvěma vzdálenými hvězdami v letech 2014 a 2016.  Credit:NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. Dominik (University of St. Andrews), and Digitized Sky Survey (STScI/AURA/UKSTU/AAO)
Putování Proximy Centauri na hvězdném pozadí (zelená vlnovka) a setkání s dvěma vzdálenými hvězdami v letech 2014 a 2016. Credit:NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. Dominik (University of St. Andrews), and Digitized Sky Survey (STScI/AURA/UKSTU/AAO)

Jestli ovšem vydrží.

Není to tak dávno, co astronomové našli planetu u hvězdy Alfa Centauri B a je to ještě méně dávněji, co jedna ze studií její existenci zpochybnila (viz článek). U kolegyně Alfa Centauri A se planety také hledaly, ale zatím neúspěšně, ačkoliv podle některých pozorování by rovněž hlavní složka mohla být planetární matkou (viz článek).

Alfa Centauri je trojhvězdou a tak nesmíme zapomenout ani na třetího člena. Červeného trpaslíka s označením Alfa Centauri C asi většina lidí pozná spíše pod jménem Proxima Centauri. Ano, jedná se o Slunci nejbližšího hvězdného souseda.

Proxima Centauri má hmotnost a poloměr jen asi desetinový ve srovnání se Sluncem. Dosavadní snahy o nalezení planet byly neúspěšné a dnes již můžeme vyloučit přítomnost nějakého většího planetárního průvodce.

Jako nepravděpodobné se rovněž jeví, že bychom u Proximy Centauri našli planetu tranzitní metodou. Museli bychom mít obrovské štěstí, aby zrovna u této hvězdy obíhala tranzitující planeta.

Měření radiálních rychlostí může být vhodnějším nástrojem ale vše komplikuje aktivita této eruptivní promměnné hvězdy.

V okolí Proximy Centauri bychom dle dřívějších pozorování určitě neměli najít:

  • žádnou planetu o hmotnosti Neptunu nebo větší do vzdálenosti nejméně 1 AU
  • žádnou planetu o hmotnosti 2-3 Zemí a větší v obyvatelné oblasti (cca 0,022 až 0,053 AU)

Astronomové si proto na pomoc berou metodu gravitačních mikročoček. Jak ukazuje obrázek, v říjnu 2014 a v únoru 2016 bude Proxima Centauri přecházet před vzdálenějšími hvězdami. Díky tomu v souladu s teorií relativity zafunguje jako gravitační mikročočka a zesílí světlo vzdálených stálic. Pokud kolem Proximy Centauri obíhá planeta, bude se také ona svou gravitací podílet na zjasnění vzdálených hvězd. V grafu se to projeví jako dodatečné krátkodobé zjasnění. Výhodou je, že lze nalézt možné planety i na vzdálenějších drahách.

Úkazy by měl v letech 2014 a 2016 pozorovat Hubblův dalekohled. Je ovšem otázkou, zda ještě bude v provozuschopném stavu. Pokud ne, jeho místo důstojně převezmou dalekohled VLT v Chile nebo chystaná chlouba evropské astronomie – družice Gaia.

Zdroje:

NASA

Toward detection of terrestrial planets in the habitable zone of our closest neighbor: proxima Centauri (Astronomy and Astrophysics, Volume 488, Issue 3, 2008, pp.1149-1153)

 

 

Reklama