Systém Kepler-35 v představách malíře. Credit: © Mark A. Garlick / space-art.co.uk
Systém Kepler-35 v představách malíře. Credit: © Mark A. Garlick / space-art.co.uk

Uplynulý týden byl ve znamení sjezdu Americké astronomické společnosti, na kterém byly představeny i některé objevy Keplera.

Kosmický dalekohled Kepler jak známo pokračuje v hledání exoplanet tranzitní metodou a bude tak činit do roku 2016, pokud jej dříve nevyřadí z aktivní služby technický či jiný problém.

S ohledem na dřívější článek evropských astronomů se musíme na objevy a počty kandidátů chtě nechtě dívat trochu s větší rezervou, než bychom dříve čekali.

Novinky z Aljašky:

  • Známému systému KOI-961 se má nyní říkat Kepler-42.
  • Horcí Jupiteři sice byli téměř jediným pokrmem na exoplanetárním talíři v prvních letech objevování, ale jak se ukazuje, šlo skutečně jen o observační zkreslení. Podle odhadu Keplera by horkých Jupiterů mělo být až 1000x méně než exoplanet typu Země či Neptun.
  • Problémem ovšem je poměrně malý počet kandidátů o velikosti méně než 2 Země. Teď je otázkou, zda je to opět observační problém (zkrátka nalézt tak malé planety v datech je obtížné) nebo je to reálný fakt.
  • Na druhou stranu prý Kepler objevil asi tucet kandidátů ještě menších než Mars.
  • Zatím bychom to měli brát s velkou rezervou, ale zdá se, že jen u 0,1% hvězd byla objevena planeta jakékoliv velikosti v obyvatelné oblasti.
  • Podle součtu, který ale nemusí být zcela přesný, Kepler zatím objevil 72 potvrzených exoplanet, 2321 kandidátů a 365 multiplanetárních systémů (hvězd s více než jedním kandidátem).
  • Kepler-38: v pořadí už čtvrtý systém s cirkumbinární planetou, která obíhá okolo dvou hvězd současně. Předešlé tři jsou Kepler-16, Kepler-34 a Kepler-35. O nové planetě zatím víme jen to, že má velikost srovnatelnou s Neptunem. Konkrétně by mělo jít o poloměr 0,385 Jupiteru. Mateřské hvězdy mají být o velikosti zhruba Slunce a červený trpaslík.
Další novinky:

 

Obecně se předpokládalo, že exoplanety a zejména ty zemského typu, vznikají pouze u hvězd s vysokou metalicitou. Přeloženo do češtiny: pokud má hvězda vysoký obsah kovů (prvků těžších než hélium), je jasné, že také zárodečná mlhovina byla na tyto prvky bohatá. Pokud by bylo v mlhovině kovů málo, nebylo by z čeho planety uplácat. Jenomže nová studie ukazuje, že kamenné planety nacházíme u hvězd s rozličnou metalicitou. Dokonce byly nalezeny planety u hvězd s obsahem kovů na úrovni jen 25% Slunce.

 

 

 

Reklama