Tranzitní metoda. Credit: NASA

Před 22 lety jsme pozorovali první tranzit planety před hvězdou. Dnes je tato metoda běžná. Využíval ji mimo jiné Kepler a dnes družice TESS. Tranzitní metoda otevírá zajímavé možnosti. Můžeme objevovat prstence exoplanet, zkoumat jejich atmosféru, zvážit planety v těsnějších systémech a dokonce najít exoměsíce. Poslední z výdobytků tranzitní metody se zatím příliš nedaří.

Exoměsíc se může projevit svou gravitací, kdy ovlivňuje oběh planety okolo hvězdy. Ve světelné křivce (graf závislosti jasnosti hvězdy na čase) se to projeví proměnlivou délkou tranzitů nebo jejich nepravidelností.

V hledáčku máme IPMO

Mary Anne Limbach a její kolegové v nové studii nabízí úplně jiný level tranzitní fotometrie. Chtějí se zaměřit na IPMO. Nejde o termín z burzovního obchodování ale o zkratku slov isolated planetary-mass objects alias izolované objekty o planetární hmotnosti. Podobná tělesa jsou možná známější pod termíny jako volně plovoucí nebo bludné planety. Jedná se o objekty, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Podobných objektů může být opravdu hodně. Podle některých odhadů dokonce více než hvězd. Většinou půjde o planety, které byly vyhozeny ven z planetárního systému při gravitačních interakcích.

V rámci studie vědci dohledali 57 podobných objektů, ale jejich počet bude postupně přibývat.

Můžeme očekávat, že okolo podobných objektů budou obíhat měsíce, které by mohly tranzitovat před planetou. Je to úplně stejné, jako tranzit planety před hvězdou. Ve studii vědci odhadli, že se tranzitující měsíce budou nacházet u 10 až 15 % IPMO.

Pravděpodobnost tranzitu je závislá na velikosti centrálního objektu a vzdálenosti oběžnice. V případě tranzitu měsíce před planetou jsou geometrické (pravděpodobnostní) podmínky více než vynikající.

Výhodou IPMO na rozdíl od klasických přímo pozorovaných planet je samozřejmě absence hvězdy, kterou musíme odstínit.

Podle simulací vědců bychom mohli prostřednictvím Kosmického dalekohledu Jamese Webba pozorovat u IPMO tranzity měsíců o velikosti Ganymedese. Teoreticky je možné je pozorovat u 33 z 57 IPMO na seznamu. Ganymedes je největším měsícem ve Sluneční soustavě. Se svým průměrem 5 268 km je dokonce větší než Merkur.

Dostupné ale mohou být i menší měsíce o velikosti Europy (3100 km). Teoreticky by je mělo být možné najít u 11 z 57 IPMO ze seznamu.

Máme první?

První tranzit před IPMO už možná máme. Vědci se díky archivním datům ze Spitzerova dalekohledu podívali na objekty 2MASS J1119-1137 AB. Jedná se o dvojici IPMO, které jsou od sebe vzdálené asi 4 AU. Okolo jednoho z těles možná obíhá tranzitující měsíc o poloměru 1,7 Země. Spitzer ale pozoroval jen jeden možný tranzit a už nefunguje, takže na potvrzení si budeme muset počkat.

Reklama