Epsilon Eridani b. Credit: NASA

Před více než 20 lety byla objevena exoplaneta Epsilon Eridani b, která dodnes patří mezi nejslavnější. Mateřská hvězda se nachází jen 10,5 světelných let od nás. Je stále ještě relativně mladá (řádově stovky milionů let). U hvězdy se nachází několik pásů trosek, které jsme začali zkoumat dlouho před objevem planety.

Epsilon Eridani b není žádným horkým jupiterem. Obíhá poměrně daleko od své hvězdy.

V nové studii astronomové výrazně upřesnili hmotnost planety i její orbitální parametry. Planeta byla před více než 20 lety objevena měřením radiálních rychlostí. V případě této metody známe jen dolní mez hmotnosti. Pokud chceme znát přesnou hmotnost, musíme vědět, jaký úhel svírá rovina oběžné dráhy planety vůči nám. Říká se tomu inklinace a zjistit ji přesně není vůbec snadné.

V rámci studie vzali vědci data o měření radiálních rychlostí za velmi dlouhou dobu. Kromě toho použili také astrometrii a to konkrétně z družic Hipparcos a Gaia. Astrometrie funguje v základu podobně jako měření radiálních rychlostí. Využívá toho, že planeta a hvězda obíhají okolo společného těžiště. Místo spektra ale sleduje vlastní pohyb hvězdy a co je důležité, údaj o hmotnosti není závislý na inklinaci.

Do třetice využili autoři přímého zobrazení. U něj platí, že i nevidět znamená vědět. Vědci si mohou spočítat, jak hmotnou planetu dokáží současnými přístroji pozorovat. Pokud ji nevidí, je zřejmé, že musí být méně hmotná, než jsou maximální možnosti přístroje. Na Epsilon Eridani se podíval přístroj na Keckově dalekohledu.

Systém Epsilon Eridani a srovnání se Sluneční soustavou… Credits: NASA/JPL/Caltech/R. Hurt (SSC)

Výsledek? Planeta má hmotnost 0,66 Jupiteru. Inklinace je pod 80 stupni. Mimochodem, když byla planeta objevena, její hmotnost se odhadovala na 0,86 Jupiteru.

Autoři také upřesnili parametry oběžné dráhy, což může pomoci Kosmickému dalekohledu Jamese Webba nebo Nancy Grace Roman Space Telescope ve snaze pozorovat planetu přímo.

Současná studie není poslední. Postupně získáváme další měření radiálních rychlostí, která jsou tak nejen za delší dobu, ale jsou také přesnější. Kromě toho vědci čekají na konečná data z družice Gaia. Její astrometrická data udělají ve výzkumu exoplanet obrovský průlom srovnatelný snad jen s misí Keplera.

Reklama