Kosmický dalekohled Kepler už dávno nepracuje, ale vědci stále analyzují jeho data z primární i následné mise K2. Od dubna do června 2016 pozoroval lovec exoplanet oblast s vysokou hustotou hvězd (viz níže schéma zorného pole kampaně číslo 9).
Vědci tehdy vyzkoušeli Keplera jako lovce gravitačních mikročoček. Princip je vlastně podobný jako u tranzitní metody. Pozoruje se jasnost hvězd. Zatímco u tranzitu klesá, u gravitační mikročočky naopak stoupá. Před velmi vzdálenou hvězdou přejde k nám bližší objekt, který svou gravitací ohne a zesílí její světlo. Objektem může být hvězda, hvězda s planetou nebo bludná planeta.
Iain McDonald a jeho tým v nové studii představili výsledky. Kepler pozoroval 22 mikročočkových událostí, které byly zaznamenány také ze Země. Kromě toho objevil jednu událost, u které šlo o klasický případ hvězdy s planetou. Pozoroval ale také 4 gravitační mikročočky, které patrně způsobily bludné planety bez hvězd. Zřejmě o hmotnosti Země.
Kepler nebyl postaven pro hledání mikročoček, vědci spíše využili příležitosti. Na jeho pozorování se ale naučili pár věcí, které budou moci využít při misích specializovaných lovců gravitačních mikročoček, jako bude třeba Nancy Grace Roman Space Telescope.
Ve studii upozornili, že mikročočkové události způsobené malými planetami trvají jen hodiny a mohou tak být snadno zaměněny například s erupcemi hvězd. Bude proto potřeba se opřít o souběžná pozorování ze Země. Pozorovacích míst bude potřeba více s ohledem na rotaci Země (střídání dne a noci) a vrtochy počasí.