Horký jupiter v představách malíře. Credit: Gabriel Perez Diaz/Instituto de Astrofísica de Canarias
Horký jupiter v představách malíře. Credit: Gabriel Perez Diaz/Instituto de Astrofísica de Canarias

Planety vznikají společně s hvězdou z disku prachu a plynu. Zbytky disku později odfoukne záření mateřské hvězdy, ale minimálně jedna památka na něj zůstane. Planety obíhají přibližně v rovině rovníku své hvězdy. Neplatí to doslovně. Nesou si dohry různých gravitačních interakcí, kvůli kterým mají vůči této rovině několikastupňový sklon. Jenomže ne všechny…

Astronomové už roky nachází exoplanety s extrémními sklony drah. Přestože planety nevidíme, sklon dráhy lze určit s využitím tzv. Rossitera-McLaughlinova efektu, který měří deformaci křivky radiálních rychlostí během tranzitu planety.

Schéma vlevo představuje situaci, kdy je rovina oběžné dráhy planety přibližně shodná s rovinou rovníku mateřské hvězdy. Pod obrázkem je vidět symetrickou křivku radiálních rychlostí. Obrázek vpravo zachycuje situaci, kdy je oběžná rovina exoplanety výrazně odlišná od roviny rovníku hvězdy. Křivka radiálních rychlostí je deformovaná. Modrá polokoule představuje část hvězdy, která se k nám vlivem rotace přibližuje, červená pak tu část, která se od nás vzdaluje. Zdroj: subarutelescope.org
Schéma vlevo představuje situaci, kdy je rovina oběžné dráhy planety přibližně shodná s rovinou rovníku mateřské hvězdy. Pod obrázkem je vidět symetrickou křivku radiálních rychlostí. Obrázek vpravo zachycuje situaci, kdy je oběžná rovina exoplanety výrazně odlišná od roviny rovníku hvězdy. Křivka radiálních rychlostí je deformovaná. Modrá polokoule představuje část hvězdy, která se k nám vlivem rotace přibližuje, červená pak tu část, která se od nás vzdaluje. Zdroj: subarutelescope.org

V nové studii se vědci podívali na 57 exoplanet a sklony jejich drah. Tým zjistil, že dvě třetiny planet mají normální dráhu, která není skloněna o více než 40 stupňů. Zbývajících 19 planet je vychýlených.

Nesouměrné systémy však nepokrývají celý rozsah sklonů, ale vykazují preferenci téměř kolmých oběžných drah (ψ=80 až 125 stupňů), což se nezdá být statistickou náhodou.

Jinými slovy: pokud už má exoplaneta skutečně výraznější sklon dráhy, obíhá většinou přibližně nad póly své hvězdy (kolmo k rovině rovníku). Pravidlo v daném vzorku narušuje jen jedna planeta, která je také nejhmotnější – má pět až osm Jupiterů. Není jasné, zda hmotnost může v tomto případě hrát roli.

Na skloněnou dráhu by planetu mohla dostat interakce s další planetou či blízkou hvězdou. Přesný důvod, proč je většina drah polárních, však zatím neznáme

Reklama