V únoru loňského roku se astronomové pochlubili prvním zachycením rádiových emisí mezi exoplanetou a její mateřskou hvězdou. Planeta by měla podle těchto měření obíhat s periodou 1,5 dne okolo červeného trpaslíka. Podrobněji jsme o objevu psali v článku Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou. Pohyb planety silným magnetickým polem červeného trpaslíka působí jako elektrický motor. To generuje obrovský proud, který pohání polární záře a rádiové záření.
Letos v únoru vyšla nová studie, která se na mateřskou hvězdu podívala tradičními způsoby. Celkem 69 měření radiálních rychlostí potvrdilo existenci planety o hmotnosti nejméně 2,5 Země s oběžnou dobou 2 dnů. Autoři pracovali s daty ze spektrografů HPF (Hobby-Eberly Telescope na McDonald Observatory) a HARPS-N na (Kanárské ostrovy). Dokonce využili pozorování TESS. Exoplaneta sice před hvězdou netranzituje, ale družice potvrdila, že mateřská hvězda je poměrně klidným červeným trpaslíkem, což je při měření radiálních rychlostí vždy výhodou.
Jenomže nyní vyšla další studie, která vzala výše zmíněných 69 měření a přidala dalších 70 nových ze spektrografu CARMENES z let 2016 až 2020 a nic… podle autorů jde o falešný signál. Kromě popření údajného signálu spočítali limity. Okolo hvězdy neobíhá žádná planeta o hmotnosti nad 1,2 Země a oběžnou dobou pod 5 dnů.
Kdo má pravdu? Uvidíme v dalších měsících a letech na základě dalších dat. Ty ve druhé studii (CARMENES) jsou ale přesnější, takže pokud už okolo červeného trpaslíka GJ 1151 nějaká planeta obíhá, nebude zřejmě zodpovědná za pozorované rádiové emise.