Astronomové pozorují už pár let velmi podivný pár objektů. Dostal označení CFHTWIR-Oph 98 podle kamery WIRCAM, která je součástí dalekohledu Canada-France-Hawaii Telescope (CFHT) a souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus), v němž se nachází.
Příběh CFHTWIR-Oph 98 se začal psát už v roce 2006, kdy kamera WIRCAM pozorovala poprvé zajímavého hnědého trpaslíka. V roce 2013 se na objekt podíval Hubblův dalekohled a vloni pak pozemský dalekohled UKIRT. Nedaleko hnědého trpaslíka se nachází další objekt. Vědci samozřejmě nevěděli, zda nějak souvisí s hnědým trpaslíkem nebo se jedná o hvězdu, která se jen promítá do blízkosti trpaslíka na pozemské obloze.
Po 14 letech mají už jistotu. CFHTWIR-Oph 98 tvoří dva objekty: hnědý trpaslík a planeta. Samotný objev planety u hnědého trpaslíka je poměrně vzácný. Tento pár je však v některých ohledech ještě unikátnější.
Na základě odhadovaného stáří (3 miliony let) vědci odhadli, že hnědý trpaslík má hmotnost jen 15 Jupiterů. To je opravdu velmi málo, je to blízko hranice mezi planetami a hnědými trpaslíky (cca 13 Jupiterů). Připomeňme, že hnědí trpaslíci jsou objekty mezi planetami a hvězdami, které nemají dostatečnou hmotnost k tomu, aby se v jejich nitru zažehly klasické termonukleární reakce. Spalují nějakou dobu jen deuterium.
Planeta má hmotnost 8 Jupiterů, takže asi polovinu. Na obrázku výše je hnědý trpaslík označen písmenem A, planeta trochu nešťastně B. Planety se správně označují malým písmenem, velká písmena se používají pro hvězdy a hnědé trpaslíky. Ale to není podstatné. Na obloze dělí obě tělesa 1,5 obloukové vteřiny. Vzhledem k tomu, že se nachází 450 světelných let od nás, můžeme odhadnout i skutečnou vzdálenost a ta je skutečně velká – asi 200 AU (cca 30 miliard kilometrů), to je asi šestinásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce.
Hnědý trpaslík o tak nízké hmotnosti nebude mít zrovna oslnivou gravitaci. Je tedy skoro zázrak, že pár vůbec drží pohromadě jako binární systém. Podle vědců je to dokonce pár s nejnižší známou vazebnou energií. Je skoro jisté, že pár čeká vesmírný rozvod. Stačí průchod hvězdy, který nemusí být ani příliš blízký, a pár se rozdělí.
Otázkou je, jak tento pár vznikl. Hnědí trpaslíci vznikají stejně jako hvězdy – zhroucením oblaku z plynu a prachu. U planet očekáváme spíše akreční scénář – z disku okolo mladé hvězdy se postupně z prachových a ledových částeček zformuje jádro planety, které v případě plynných obrů po dosažení určité hmotnosti vysaje plyn z okolí.
Hnědý trpaslík o hmotnosti CFHTWIR-Oph 98 A ale nebude mít tak hmotný a velký protoplanetární disk, ze kterého by vznikla planeta o proporcích CFHTWIR-Oph 98 B. Navíc by se musela pohybovat mnohem blíže k hnědému trpaslíkovi. Mohla samozřejmě po svém vzniku migrovat například vlivem působení procházející hvězdy, ale nezapomeňme, že pár je velmi mladý, takže by to zřejmě nestihla. Navíc by byla velká náhoda, pokud by svou migraci zastavila na samotném okraji gravitačního působení hnědého trpaslíka.
CFHTWIR-Oph 98 B pravděpodobně nevznikl akrecí, ale stejně jako hnědý trpaslík zhroucením oblaka plynu a prachu.
Zdroj: A wide planetary-mass companion to a young low-mass brown dwarf in Ophiuchus