Exoplanetu WASP-62 b objevil pozemský lovec tranzitů WASP před devíti lety. Nedávno se na tranzity planety podíval Hubblův kosmický dalekohled a také jeho už nefungující kolega Spitzer. Vědci se zaměřili na atmosféru planety a byli překvapeni…
Munazza Alam a její kolegové zkombinovali data ze dvou kosmických dalekohledů a získali transmisní spektrum exoplanety WASP-62 b. Na první pohled se jedná o typického nafouknutého horkého jupitera. Okolo své hvězdy oběhne jednou za čtyři a půl dne, má hmotnost jen 0,6 Jupiteru, ale je o 40 % větší.
Vědci se pokoušeli detekovat v atmosféře planety draslík, což se nepovedlo, za to však byli schopni detekovat velmi silný spektrální podpis sodíku. Podle závěrů studie to znamená, že planeta nebude mít žádné mraky. V opačném případě by sodík detekován nebyl nebo jen slabě.
V případě WASP-62 b máme hned dvakrát štěstí. Obřích plynných planet s čistou atmosférou bez mraků bude velmi málo – podle odhadů jen asi 7 %. Mateřská hvězda se navíc nachází ve vzdálenosti 575 světelných let od nás v souhvězdí Mečouna. První údaj není podstatný, ten druhý ano. Jedná se o jedinou hvězdu s větší tranzitující planetou, kterou najdeme v tzv. CVZ (continuous viewing zone) Kosmického dalekohledu Jamese Webba.
Jde o oblasti, které pozoruje družice TESS téměř rok vkuse, protože z pohledu výzkumu exoplanet jde o velmi exkluzivní části oblohy. Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) v nich totiž může pozorovat kdykoliv v průběhu roku. Autoři studie věří, že JWST detekuje v atmosféře WASP-62 b i další molekuly a prvky.