Astronomové představili objev exoplanety HD 110113 b (TOI-755.01) pomoci družice TESS. Údaje o hmotnosti získali pomoci měření radiálních rychlostí spektrografem HARPS.
Exoplaneta obíhá okolo hvězdy podobné Slunci s periodou 2,5 dne. Její poloměr je 2 Země. Vzhledem k velikosti planety a její vzdálenosti od hvězdy (0,035 AU alias asi 5,2 milionu kilometrů) vědci očekávali, že mají co do činění se svlečeným jádrem větší planety, které atmosféru odfouklo záření blízké hvězdy. Očekávaná hmotnost podobného jádra by byla okolo 10 Zemí. Není divu, že si planetu vzali na paškál vědci z projektu NCORES, který se právě podobným horkým světům věnuje.
Jenomže planeta má poloviční hmotnost! Jen asi 4,5 Země. Z toho vychází překvapivě nízká hustota 2900 kg/m3.
HD 110113 b bude spíše mini-neptunem s významnější atmosférou. Planeta samozřejmě vznikla dál od hvězdy a poté migrovala do oblasti, které se říká údolí poloměrů.
Údolí poloměrů
U hvězd podobných Slunci je nižší míra výskytu planet okolo 1,7 až 2,0 poloměrů Země, u menších hvězd je pak podobná mezera mezi 1,5 až 1,7 Země.
Údolí poloměru pravděpodobně souvisí s přechodem mezi kamennými planetami a planetami s významnou obálkou z vodíku a hélia. Je možné, že některé planety s významnou obálkou o tuto obálku vlivem ultrafialového záření blízké hvězdy přijdou a jejich poloměr se zmenší, takže vyčistí právě oblast v rámci údolí poloměru.
Stáří systému HD 110113 se odhaduje na 4 miliardy let, takže je skutečně překvapující, že si planeta stále udržela atmosféru nebo její významné zbytky. Na planetu by se mohl v budoucnu podívat Kosmický dalekohled Jamese Webba.
Kromě planety HD 110113 b našli vědci v datech z HARPS ještě další dva signály. Jeden s periodou necelých 21 dní bude souviset s rotací hvězdy, za druhým s periodou 6,7 dní ale bude druhá planeta ( HD 110113 c) o hmotnosti 10,5 Země.