Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí planet a hvězd. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 do 80 Jupiterů. Mají některé vlastnosti hvězd ale i planet.
Hnědí trpaslíci příliš mnoho nezáří, a tak je musíme hledat stejně jako exoplanety prostřednictvím jejich vlivu na další objekty (měření radiálních rychlostí, tranzity) nebo prostřednictvím infračerveného záření.
Nyní však vědci poprvé objevili hnědého trpaslíka prostřednictvím rádiových vln. Objekt s označením BDR 1750 + 3809 se nachází asi 200 světelných let od nás.
Pomoci radioteleskopu či spíše sítě radioteleskopů LOFAR (LOw Frequency ARray) prohledávali oblohu na dlouhých rádiových vlnách a pátrali po zdroji polarizovaného rádiového světla. Našli mnoho zdrojů, ale museli samozřejmě vyloučit hvězdy, galaxie a další objekty. Nakonec jim zbyl zdroj, který mohl být hnědým trpaslíkem. Ale je?
Na pomoc si vzali data z infračervených dalekohledů. Našli slabý zdroj v průzkumu provedeném dalekohledem UKIRT (Infračervený dalekohled Spojeného království). Jeho kolega na Palomaru nenašel nic. Na pomoc tak musel přijít větší dalekohled – osmimetr Gemini-North a byl úspěšný. Další data poskytla také družice WISE.
Spektra ukázala přítomnost vodní páry a metanu v atmosféře objektu. Pro hnědého trpaslíka nic výjimečného. V tomto ohledu má hnědý trpaslík blízko k atmosférám obřích planet. Detekce metanu je důležitá, protože omezuje teplotu tělesa. Metan nevydrží teploty nad zhruba 1000 °C, takže máme co do činění s chladným hnědým trpaslíkem. To však neřeší klíčovou záhadu – zdroj rádiového signálu.
Podle studie nejde o kontinuální signál ale spíše o rádiový záblesk. Přesný mechanismus jeho vzniku není znám, ale je velmi pravděpodobné, že bude souviset s magnetickým polem hnědého trpaslíka.
Magnetické siločáry v průběhu času vytváří energii, která se poté uvolní v jednom velkém záblesku, jakmile se stane nestabilní. Říká se tomu nestabilita cyklotronového maseru. Roli by teoreticky mohl hrát i případný blízký společník (exoplaneta).
Kde je magnetické pole a nějaký ten plyn, tak může být i polární záře. U hnědých trpaslíků už byla dříve detekována. Možná se to podaří také u BDR J1750 + 3809.
Zdroj: Direct radio discovery of a cold brown dwarf