Galaxie M51. Credit: NASA, ESA, Hubble

Nejběžnější metody detekce exoplanet jsou z praktického hlediska závislé na vzdálenosti hvězdy od nás. Údaje o hloubce tranzitu nebo výchylce amplitudy radiálních rychlostí na vzdálenosti nezávisí, ale čím je hvězda vzdálenější, tím je méně jasná a poměr signálu a šumu se tím zhoršuje.

Metodou gravitačních mikročoček se naopak nachází planety ve velkých vzdálenostech od nás. Až dosud však byly všechny v rámci naší Galaxie.

V nové studii vědci představili možný objev exoplanety ve Vírové galaxii M51, která se nachází v souhvězdí Honicích psů. Vzdálenost exoplanety má být asi 28 milionů světelných let.

Exoplanetu M51-ULS-1 b měli vědci najít v datech z kosmického dalekohledu Chandra. Využili při tom pozorování tranzitů, ale ne to klasické, které známe. Pozorovali změnu toku rentgenová záření v průběhu času.

Už před léty se objevil nápad, že by se mohly exoplanety v cizích galaxiích hledat prostřednictvím sledování rentgenových zdrojů (XRS).

Exoplaneta M51-ULS-1 b má být součástí binárního systému, ve kterém je jedna složka hmotná hvězda a druhá je hvězdným pozůstatkem – neutronová hvězda nebo černá díra. Z hvězdy přetéká materiál na hvězdný pozůstatek, zahřívá se a vzniká rentgenové záření. Pokud ho z našeho pohledu zablokuje planeta, dojde k poklesu jasnosti. Oblasti emitující rentgenové záření mohou být srovnatelné nebo dokonce menší než průřez planety, takže pokles záření bude znamenat úplné nebo téměř úplné zablokování rentgenového zdroje. Exoplaneta M51-ULS-1 b má mít velikost asi třetiny Jupiteru.

Existence planety je teoreticky možná. Konec konců první planety byly objeveny u pulsarů, takže víme, že v tomto prostředí mohou planety nebo objekty o hmotnosti planet existovat.

Někteří vědci jsou však k objevu velmi skeptičtí. Jedním z důvodů je výsledná světelná křivka. Tranzity planet u podobných hvězd by měly být krátké a mít ploché dno. V tomto případě ale tranzit trvá 3 hodiny a má tvar písmene V.

Při nedávném objevu exoplanety u bílého trpaslíka jsme psali, že pravděpodobnost tranzitu je závislá na velikosti hvězdy a vzdálenosti planety od ní. Bílí trpaslíci jsou o něco větší než Země, takže tuto pravděpodobnost sráží hodně dolů. Neutronové hvězdy jsou ale ještě mnohem menší, takže pravděpodobnost tranzitu je extrémně malá a vědci by museli mít obrovské štěstí, aby ho dokázali pozorovat.

Reklama