TESS. Credit: NASA
TESS. Credit: NASA

Stará poučka říká, že k objevu exoplanety jsou potřeba minimálně tři tranzity. Díky prvním dvěma určíte teoreticky oběžnou dobu… teoreticky. Pokud mezi dvěma tranzity uplyne 10 dní, tak může být oběžná doba 10 dní, ale klidně i 5 dní, protože prostřední tranzit jste propásli. Ze dvou tranzitů odhadnete oběžnou dobu, uvaříte si kafíčko a čekáte… pokud dojde k třetímu tranzitu v předpovězenou dobu, máte vyhráno.

Trochu to zjednodušujeme, ale je to zhruba takto. Nová doba a nové projekty přináší velké příležitosti ale i výzvy. Před startem TESS se vědělo, že bude možnost objevovat i exoplanety, u kterých TESS s ohledem na svou koncepci bude pozorovat jen jeden tranzit.

Na základě jeho délky lze zhruba odhadnout oběžnou dobu, ale to hlavní si už musí zjistit astronomové ze Země sami.

Lovec exoplanet NGTS v Chile. Credit: warwick.ac.uk
Lovec exoplanet NGTS v Chile. Credit: warwick.ac.uk

NGTS-11 b / TIC-54002556 b je první potvrzenou exoplanetou od TESS, která byla objevena na základě pozorování jediného tranzitu.

Astronomové měli situaci o to těžší, že mateřskou hvězdu pozorovala TESS v rámci FFI. Jde o snímky celého pozorovaného sektoru s kadencí 30 minut. Stalo se tak v rámci třetího sektoru (září / říjen 2018). Planeta tranzitovala zhruba 4 hodiny a pokles jasnosti hvězdy byl 1 %.

Kamery pozemského projektu NGTS následně pozorovaly hvězdu 79 nocí, během kterých se podařilo zachytit další tranzit v plné délce. Stalo se tak rok po pozorování TESS.

Parametry exoplanety a její existenci následně vědci potvrdili měřením radiálních rychlostí. NGTS-11 b má poloměr 0,8 Jupiteru a hmotnost 0,3 Jupiteru. Okolo hvězdy oběhne jednou za 35,5 dne.

Detekce druhého tranzitu byla důležitá i z toho důvodu, že astronomům následně stačilo méně měření radiálních rychlostí pomoci slavných spektrografů (CORALIE, HARPS).

Zdroj: NGTS-11 b / TIC-54002556 b: A transiting warm Saturn recovered from a TESS single-transit event