Exoplanety u červeného trpaslíka v představách malíře. Credit: NASA, ESA and G. Bacon (STScI)
Exoplanety u červeného trpaslíka v představách malíře. Credit: NASA, ESA and G. Bacon (STScI)

Při hledání života ve vesmíru se obvykle zaměřujeme na planety podobné Zemi, ale život by se mohl nacházet také na povrchu většího měsíce, který obíhá okolo obří plynné planety. Nemusíme chodit moc daleko. Saturnův Titan je v mnohém podobný Zemi. Jen vodu tam nahrazuje metan.

Velmi zajímavou otázkou je přítomnost obyvatelných měsíců u červených trpaslíků. Nejpočetnější hvězdy v Galaxii přináší pro obyvatelnost řadu potenciálních problémů – planety v obyvatelné oblasti budou mít vázanou rotaci (jsou k hvězdě nakloněné stále stejnou stranou) a budou dostávat velké dávky rentgenová a ultrafialového záření. Měsíc by mohl tyto problémy vyřešit. Vázanou rotaci bude mít vůči planetě a ne hvězdě, takže budou jeho polokoule osvětlovány rovnoměrněji. Silné magnetické pole obří planety může měsíc ochránit před dávkami záření od hvězdy.

Samozřejmě zde existuje i řada problémů. Jedním z nich je, že se velké planety u červených trpaslíků vyskytují poměrně zřídka. Ale existují.

Jedním z příkladů je GJ 1148. Před léty byly u tohoto červeného trpaslíka objeveny dvě planety. Jedna má hmotnost minimálně stejnou jako Saturn, vzdálenější pak má hmotnost dvou třetin Saturnu. Planety obíhají okolo hvězdy po protáhlých drahách (excentricita 0,3), které ukazují, že v systému došlo v minulosti ke gravitačním interakcím mezi planetami. Oběžné doby planet jsou 41 a 532 dní.

V nové studii se vědci podívali na orbitální dynamiku systému. Vzali starší i nová data ze spektrografu CARMENES.

Vnitřní planeta GJ 1148 b obíhá z velké části v obyvatelné oblasti. Je to ledový obr, takže na jeho povrchu podmínky k životu nebudou, ale co kdyby měl měsíc? Je pravděpodobné, že planeta vznikla dál od hvězdy v oblasti sněžné čáry, kde bylo dostatek ledu pro vznik ledových měsíců. Později po přesunu planety do obyvatelné oblasti se z ledových měsíců mohly stát světy s kapalnou vodou na povrchu.

Historie systému zde ovšem příliš nekoresponduje s realitou. Podle vědců existuje jen velmi malá oblast stability okolo planety GJ 1148 b, ve které mohly v minulosti větší měsíce existovat (zřejmě v oblasti pod 900 tisíc km). Pokud se tam měsíce skutečně vyskytovaly, pak byl jejich osud zpečetěn. Postupně se spirálovitě dostávaly k mateřské planetě, až je roztrhaly slapové síly.

Hvězda GJ 1148 bude brzy v zorném poli družice TESS a to od 18. února do 18. března. Pravděpodobnost tranzitu obou planet je poměrně malá. Kromě toho, pokud planeta b tranzituje, pak by mělo k tranzitům dojít 13. února a 25. března… tedy v době, kdy se TESS nebude dívat.

Zdroj: The CARMENES search for exoplanets around M dwarfs. Dynamical characterization of the multiple planet system GJ 1148 and prospects of habitable exomoons around GJ 1148 b