Potenciálně obyvatelná planeta. Credit: NASA/GSFC/Friedlander-Griswold

Nedávno vyšly poměrně skeptické studie, podle kterých bude mít Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) problémy s detekováním vody v atmosférách menších exoplanet. Ve skutečnosti bude u menších planet problém s detekováním většiny pro život klíčových komponent.

V nové studii ale vědci přišli na způsob, jak najít v atmosférách exoplanet o velikosti Země kyslík. Vlastně ani nepřišli… jen si na to vzpomněli. S detekcí kyslíku jim může pomoci CIA. Nemyslí se tím tajná technologie amerických špionů ale Collision-induced absorptions.

Když se molekuly kyslíku srazí mezi sebou nebo s jinými molekulami v atmosféře exoplanety, energie z kolize uvede molekulu kyslíku do zvláštního stavu, který mu dočasně umožní absorbovat infračervené světlo. V tomto případě infračervené světlo s vlnovou délkou 6,4 mikrometrů. JWST by ho mohl detekovat.

Podobná metoda by měla umožnit detekovat úroveň kyslíku, která je v zemské atmosféře, ale spíše jen u hrstky nejbližších exoplanet v okruhu 5 parseků. V případě vzdálenějších exoplanet bychom mohli detektovat kyslík v atmosférách planet, ve kterých je kyslíku více – až problematicky více.

Kyslík sice na Zemi produkují rostliny a je to značné míry důkazem, že naše planeta není mrtvým světem, ale nemusí to tak být vždy. Pokud planeta je, nebo v minulosti byla, velmi horká, vypařila se voda do atmosféry. Tam ji následně záření hvězdy rozložilo na kyslík a vodík. Lehčí vodík unikl do kosmického prostoru a kyslík zůstal, aby nám vzkázal, že na dané planetě jsou už všichni mrtví…

Zdroj: Nature