Když se řekne obyvatelný exoměsíc, většinou tím myslíme objekt podobný Zemi, který obíhá planetu podobnou Jupiteru v obyvatelné oblasti nějaké hvězdy. Ze Sluneční soustavy ale víme, že zdrojem tepla může být i samotná obří planeta, takže měsíc vůbec nemusí obíhat okolo planety v obyvatelné oblasti.
Nejpočetnějšími hvězdami v Galaxii jsou červení trpaslíci. Díky své menší velikosti a hmotnosti jsou také vděčným cílem lovců exoplanet. Mohou okolo nich obíhat měsíce? Jedním z problémů je, že okolo červených trpaslíků obíhají spíše menší planety… zemského typu, super-země, případně mini-neptuni. Druhým problémem je pozice obyvatelné oblasti, která je o dost blíže než u Slunce.
V nové studii vzali vědci 109 červených trpaslíků a 205 u nich objevených planet. V první fázi určili na základě dostupných dat orbitální, astrometrické, fotometrické a astrofyzikální parametry. Bylo nutné vypočítat obyvatelnou oblast pro každou hvězdu a také určit velikost a hmotnost analyzovaných planet. To druhé je docela problém, protože u mnoha tranzitujících menších exoplanet hmotnost neznáme. Pro účely této studie ale bylo možné hmotnost odhadnout.
Poté se vědci zaměřili zejména na studium dynamické stability hypotetických měsíců.
Z uvedeného vzorku se 33 planet pohybuje v obyvatelné oblasti a 4 z nich by mohly hostit planety o hmotnosti Měsíce až Saturnova Titanu. Konkrétně jde o Ross 1003 b, IL Aqr b, c, CD–23 1056 b.
Vzorek planet je z března letošního roku. Lov exoplanet je ale velmi rychlý. Ve studii tak chybí třeba planety u Teegardenovy hvězdy nebo GJ 357. Zejména s objevy TESS bude možné podobné úvahy upřesnit. A pak už zbývá jen najít první exoměsíce nejen u červených trpaslíků.
Zdroj: Exomoons in the habitable zones of M dwarfs